[1] |
penstwi Pardubského, r. 1488, 191
|
---|
[2] |
se tuto JM' swému i našemu weěřiteli zapisuje a zawazuje, zdrżi a w celosti naplni,
|
---|
[3] |
jemužto i my naší dobrau wěrů křesťansků také zdržetí i skutečně naplniti máme a
|
---|
[4] |
slibujem, bez přerušení wselikterakého. Pakliby JM' kterému z kusüw swrchu psa-
|
---|
[5] |
nych dosti neuéinil, anebo kteréhozkoliw nezdrzel, a my proto od wéritele naseho
|
---|
[6] |
nadepsaného, neb od jeho dédicüw, austné neb listem a poslem napomenutí byli:
|
---|
[7] |
tehdy my wsickni rukojme nadepsani mame i slibujem po napomenuti a obeslani
|
---|
[8] |
hned na zejtří, žádný z nás druhého nečekaje, ani se nebytím doma kterého z nás,
|
---|
[9] |
neb čímkoli jiným wymlauwaje, každý sám swým žiwotem s jedním pacholkem a
|
---|
[10] |
se dwěma koňoma, aneb místo sebe jiného panoši řádu rytířského: wyprawě, též
|
---|
[11] |
s jednim pacholkem a se dwema końoma, wlehnüti nebo wloziti w prawé a w zemi
|
---|
[12] |
Ceské obyéejné lezeni do mést Hradce Králowé nad Labem aneb do Mladého
|
---|
[13] |
Bydzowa, z téch dwü do jednoho, w dům ctného hospodáře, tu kdež nám od
|
---|
[14] |
wěřitele našeho nadepsaného, neboli od jeho dědicůw, ústně neb listem a poslem
|
---|
[15] |
byloby ukázáno. Jestližeby pak ode dne napomenutí a obeslání nás pořád čtauce
|
---|
[16] |
minulo čtrnácte dní, a groši swrchu psané jistiny ještě wždy wéfiteli našemu neb
|
---|
[17] |
jeho dědicům dání nebyli a zaplaceni, aneb plat roční, jestližeby z toho: práwem
|
---|
[18] |
byl wyweden, w osmi nedèlich po wywedeni jiny nebyl postaupen: tehdy bud od
|
---|
[19] |
nás lezáno neb neleZzáno, dáwàme wéiiteli nasemu nadepsanému a jeho dědicům
|
---|
[20] |
sami na se tímto listem plnú moc i celé práwo, swrchu psanau sumu grosi wzéti
|
---|
[21] |
w křesťanech nebo w Židech, a dobyti na naši wšech společní a nerozdílnů škodu;
|
---|
[22] |
a my wždy proto máme i slibujem, tu a tak, jakož se swrchu píše, ležeti, a
|
---|
[23] |
z toho ležení žádným obyčejem newyjížděti, ani kterakkoli wynikati, dotud a tak
|
---|
[24] |
dlauho, donizby weriteli nasemu nadepsanému, neb jeho dědicům, jistina grosi
|
---|
[25] |
swrchu psaných dána a zaplacena nebyla, neb plat roční, ač bylliby z toho prá-
|
---|
[26] |
wem wyweden, w osmi nedělech po wywedeni jiný nebyl postaupen i se wsemi
|
---|
[27] |
škodami, kteréžby pro nezaplacení jistiny swrchu psané aneb pro nepostaupení
|
---|
[28] |
platu jiného wzal, ježtoby je hodným swedomim bez piisah’ a werowani pokazati
|
---|
[29] |
mohl. Umielliby w tom času který z nás rukojmí swrchu psaných, jehož pane
|
---|
[30] |
bože ostřez, tehdy my Żiwi zistali mame i slibujem jiného žiwého misto toho, jenž
|
---|
[31] |
by umřel, tak jistého a mohowitého, ode dne jeho umření pořád čtauc k nám
|
---|
[32] |
w týž slib a w téz rukojemstwi pristawiti w jednom měsíci pořád zběhlém, a list
|
---|
[33] |
tento wždy w táž slowa obnowiti, pod ležením swrchu psaným. A kdožbykoliw
|
---|
[34] |
tento list měl, aneb miti bude s často psaného wěřitele našeho neb jeho dědicůw
|
---|
[35] |
s dobrau a swobodnau woli, ten má i míti bude tůž moc i též práwo ke wšem
|
---|
[36] |
wécem w něm položeným a zapsaným, a jakoby jemu samému ze jmena swědčil.
|
---|
[37] |
Tomu na swědomí a jistě zdržení my jistec i rukojmè nadepsaní pečeti naše jistým
|
---|
[38] |
nasim wódomim dobrowolnś dali sme priwésiti k tomuto listu. Jenž jest dán w pátek
|
---|
[39] |
po hodu S. Jana narození, křtiítele božího, léta páně MCCCC? LXXXVIII? poéitajice.
|
---|