354

This is where the footnotes go.

View options

Show: Formatting <lb> Images

Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.

261

vedené budau.“ Největší zásluhu o to míti budou ovšem hraběcí man- želé; i vyzývá věřící, aby je za to velebili, a sám ještě jednou tak činí. — Predmluvoutouto vane duch pffmo otrocky, kterÿ s patolízalskou téměř oddaností sklání se před hraběcí milostí. Jevi se v ní též hrdé sebevědomí děsného fanatika, jemuž vše nekatolické jest hříšným bludařstvím. Kazatel doufá, že mnozí mu budou donášeti důvěrně bludné knihy, aby mohli býti za to účastní jeho celoročních výkladů na epištoly a evangelia, jichž byli prý dávno Zádostivi. |

V předmluvě k čtenáři Koniáš vykládá, jak veliký poklad jest slovo Boží; praví, že pravé svěcení nedělí a svátků jeví se posloucháním slova božího a četbou knih od duchovní římsko-katolické vrchnosti potvrzených; proto prý vydal své výklady.

Postilla tato dělí se na 3 díly: 1. kázání od 1. neděle adv. do svatoduśnich svátküv (1—400); 2. od nejsv. Trojice do po- slední neděle po sv. Duchu (401—688); 3. kázání na svátky a slav- nosti svatých a světic bożich od sv. Ondřeje do sv. Kateřiny (689—1080). Na konci jest abecední rejstřík v knize obsa- žených naučení a rejstřík omylův.

2. vydání této postilly vyšlo r. 1750. (Jir. I, 386, Hanuš ČČM 1863, 206). Jungmann (Hist. 300) a Pelcl (Jes. 186) znají jen 2. vy- dání této postilly z ». 1756 (8% un. 54 D 161, mus. 39 D 7, 39 D 20 [díl 1. a 2.]) V tomto (3.) vydání není žádné věnování. Po předmluvě k čtenáři (shodné s tiskem 1740) následují hned tři díly postilly, otisk z r. 1740.

„Vejtažní naučení“ byla přeložena též do němčiny od nějakého jesuity, snad na Moravě; censurní dovolení podepsáno jest: Olomucii, 30. Martii 1747, biskupské dovolení však: Reginae Hradecii, 11. Decemb. 1746 (un. 46 D 48, jak označuje Hanuš v CCM 1863, str. 206. — Jir. I, 356.)

Rozdělení výkladův: 1. Text epištoly. 2. Výtah, t.j. výklad krátký na epištolu. 3. Text evangelia. 4. Výklad tohoto textu. b. Příklad. 6. Modlitba.

Podáme některé ukázky z této postilly. Koniáš má proti Bílovskému mnohé přednosti. Řeč jeho není tak hrubá, jazyk není tak znešvařen výrazy vulgarními. Kaza- telský tón Koniášův jest poněkud mírnější. Také nesmy- slných, komických zvláštností Koniáš nevyhledává tou mérou jako Bilovsky.

Sloh jeho jest místy żivy a ozdobny. S citem a nad.