261
vedené budau.“ Největší zásluhu o to míti budou ovšem hraběcí man-
želé; i vyzývá věřící, aby je za to velebili, a sám ještě jednou tak
činí. — Predmluvoutouto vane duch pffmo otrocky, kterÿ
s patolízalskou téměř oddaností sklání se před hraběcí milostí. Jevi se v ní
též hrdé sebevědomí děsného fanatika, jemuž vše nekatolické
jest hříšným bludařstvím. Kazatel doufá, že mnozí mu budou
donášeti důvěrně bludné knihy, aby mohli býti za to účastní
jeho celoročních výkladů na epištoly a evangelia, jichž byli prý dávno
Zádostivi. |
V předmluvě k čtenáři Koniáš vykládá, jak veliký poklad
jest slovo Boží; praví, že pravé svěcení nedělí a svátků jeví se
posloucháním slova božího a četbou knih od duchovní římsko-katolické
vrchnosti potvrzených; proto prý vydal své výklady.
Postilla tato dělí se na 3 díly: 1. kázání od 1. neděle
adv. do svatoduśnich svátküv (1—400); 2. od nejsv. Trojice do po-
slední neděle po sv. Duchu (401—688); 3. kázání na svátky a slav-
nosti svatých a světic bożich od sv. Ondřeje do sv. Kateřiny
(689—1080). Na konci jest abecední rejstřík v knize obsa-
žených naučení a rejstřík omylův.
2. vydání této postilly vyšlo r. 1750. (Jir. I, 386, Hanuš ČČM
1863, 206). Jungmann (Hist. 300) a Pelcl (Jes. 186) znají jen 2. vy-
dání této postilly z ». 1756 (8% un. 54 D 161, mus. 39 D 7, 39 D 20
[díl 1. a 2.]) V tomto (3.) vydání není žádné věnování. Po předmluvě
k čtenáři (shodné s tiskem 1740) následují hned tři díly postilly,
otisk z r. 1740.
„Vejtažní naučení“ byla přeložena též do němčiny
od nějakého jesuity, snad na Moravě; censurní dovolení podepsáno
jest: Olomucii, 30. Martii 1747, biskupské dovolení však: Reginae
Hradecii, 11. Decemb. 1746 (un. 46 D 48, jak označuje Hanuš v CCM
1863, str. 206. — Jir. I, 356.)
Rozdělení výkladův: 1. Text epištoly. 2. Výtah, t.j. výklad
krátký na epištolu. 3. Text evangelia. 4. Výklad tohoto textu.
b. Příklad. 6. Modlitba.
Podáme některé ukázky z této postilly. Koniáš má proti
Bílovskému mnohé přednosti. Řeč jeho není tak hrubá,
jazyk není tak znešvařen výrazy vulgarními. Kaza-
telský tón Koniášův jest poněkud mírnější. Také nesmy-
slných, komických zvláštností Koniáš nevyhledává tou
mérou jako Bilovsky.
Sloh jeho jest místy żivy a ozdobny. S citem a nad.
