Facsimile Lines

354

Page

[1]	261
[2]	vedené budau.“ Největší zásluhu o to míti budou ovšem hraběcí man-
[3]	želé; i vyzývá věřící, aby je za to velebili, a sám ještě jednou tak
[4]	činí. — Predmluvoutouto vane duch pffmo otrocky, kterÿ
[5]	s patolízalskou téměř oddaností sklání se před hraběcí milostí. Jevi se v ní
[6]	též hrdé sebevědomí děsného fanatika, jemuž vše nekatolické
[7]	jest hříšným bludařstvím. Kazatel doufá, že mnozí mu budou
[8]	donášeti důvěrně bludné knihy, aby mohli býti za to účastní
[9]	jeho celoročních výkladů na epištoly a evangelia, jichž byli prý dávno
[10]	Zádostivi. \|
[11]	V předmluvě k čtenáři Koniáš vykládá, jak veliký poklad
[12]	jest slovo Boží; praví, že pravé svěcení nedělí a svátků jeví se
[13]	posloucháním slova božího a četbou knih od duchovní římsko-katolické
[14]	vrchnosti potvrzených; proto prý vydal své výklady.
[15]	Postilla tato dělí se na 3 díly: 1. kázání od 1. neděle
[16]	adv. do svatoduśnich svátküv (1—400); 2. od nejsv. Trojice do po-
[17]	slední neděle po sv. Duchu (401—688); 3. kázání na svátky a slav-
[18]	nosti svatých a světic bożich od sv. Ondřeje do sv. Kateřiny
[19]	(689—1080). Na konci jest abecední rejstřík v knize obsa-
[20]	žených naučení a rejstřík omylův.
[21]	2. vydání této postilly vyšlo r. 1750. (Jir. I, 386, Hanuš ČČM
[22]	1863, 206). Jungmann (Hist. 300) a Pelcl (Jes. 186) znají jen 2. vy-
[23]	dání této postilly z ». 1756 (8% un. 54 D 161, mus. 39 D 7, 39 D 20
[24]	[díl 1. a 2.]) V tomto (3.) vydání není žádné věnování. Po předmluvě
[25]	k čtenáři (shodné s tiskem 1740) následují hned tři díly postilly,
[26]	otisk z r. 1740.
[27]	„Vejtažní naučení“ byla přeložena též do němčiny
[28]	od nějakého jesuity, snad na Moravě; censurní dovolení podepsáno
[29]	jest: Olomucii, 30. Martii 1747, biskupské dovolení však: Reginae
[30]	Hradecii, 11. Decemb. 1746 (un. 46 D 48, jak označuje Hanuš v CCM
[31]	1863, str. 206. — Jir. I, 356.)
[32]	Rozdělení výkladův: 1. Text epištoly. 2. Výtah, t.j. výklad
[33]	krátký na epištolu. 3. Text evangelia. 4. Výklad tohoto textu.
[34]	b. Příklad. 6. Modlitba.
[35]	Podáme některé ukázky z této postilly. Koniáš má proti
[36]	Bílovskému mnohé přednosti. Řeč jeho není tak hrubá,
[37]	jazyk není tak znešvařen výrazy vulgarními. Kaza-
[38]	telský tón Koniášův jest poněkud mírnější. Také nesmy-
[39]	slných, komických zvláštností Koniáš nevyhledává tou
[40]	mérou jako Bilovsky.
[41]	Sloh jeho jest místy żivy a ozdobny. S citem a nad.

Text view • Facsimile