1137
1137
View options
Show: - Tags:
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
3245
3250
3255
3260
3265
Co mi pro svú ducholovú
zlost móžeš, to učiň núze!
Tepruv opět Maxenc v túze
zařil tak násilně z hlucha
jako ze vsteklého ducha.
Vztek jazykem i vzmlámola,
hněvivým hlasem zavola
množstvie 1 káza ji jieti
a vyvedüc hlavu stieti.
Když ji před mésto vediechu,
žalostně na ni hlediechu
lidé, ješto jdiechu za ní.
Nejednu pohansku pani
biese vidéti slziece,
na jejie postavu zřiece
i na tu rozkošnú krásu,
želejíci toho času,
ez jest takéj dievcé krasnéj,
urozenéj 1 véhlasnéj,
neduostojnü smrtí sníti.
I dachu svéj řeči vzníti,
hlučné k sluchu ji hladiece,
na to všickni jiej radiece,
by sć vżdy tomu odjala
a tak hanebně nedala
148
Download XML • Download text
• Manuscript line view • Facsimile