1094

This is where the footnotes go.

View options

Show: Formatting <lb> Images

Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.

z roku 1536. 395

353.

Jan z Pernšteina potvrzuje Prostějovským pořádek od nich dobrovolně zvolený a ode dávna zachovávaný, kterak nápadové a mocnost statku po zemřelém přecházeti mají na živé pří- buzenstvo. — V Pardubicích 1536, 21. listopadu.

My Jan z Pernšteina a na Helfenšteině i z svými erby, pán a pravý dědic panství Plumlovského a města našeho Prostějova, vyznáváme tímto listem obecně přede všemi, tak dobře nynějšími jako budúcími, že sou předstoupili před nás opatrní purkmistr a rada i všecka obec města našeho Prostějova, poddaní naši věrní milí, ukazujíce nám pořádek svůj, kterejž při městě jsou sobě dobrovolně zvolili a jej vod dávných časův zachovávali — (a to při tom, že když který z obyvatelův města Prostějova z tohoto světa zšel, manželky a dítek po sobě zanechav, stateček svůj manželce a dítkám svým na rovný díl aneb některému z dítek neb manželce majíc svobodný mocně více neb méně poručiv, a neuchoval-li by kterého z dětí neb man- želky pán Bůh smrti, aby z jedněch na druhé, z jednoho umrlého na všecky živé nápadové přicházeli, že takového poručenství mocnost a nápadové z jedněch na druhé potud podle zvoleného jednomu každému z těch pozůstalých trvali, pokud který z těch pozůstalých stavu svého neproměnil a dílu svého podle poručenství otcova od jiných voddělil; neb když který z dětí neb manželka stav svůj svobodný promění, hned od jinejch svobodnejch se s dílem svým, kterýž se jim po otci dostal, oddělují, a již ti svobodní v stavích svých po tom odděleném a stavu změnilém žádného nápadu neberou ani očekávají; též také že by bylo nespravedlivé, aby ten, kdož se s dílem svým po otci od jiných vlastních svobodných oddělí, po jiných vlastních svobodných s jinejmi svobodnými vlastními nápadu očekávati měl, než jako svobodní v stavích svých nic po těch, kteříž stay proměňují a s díly svými se od nich oddělují, neoče- kávají žádného nápadu, aby též tito stav proměňujíce, žádného nápadu po svobodnejch neočekávali a neměli potud, pokudž by kterýho v stavu svobodným živého vystávalo; neb kdyby všeci v stavu svobodném jsouce zemřeli, již zase z toho svobodného posledního umrlého na všecky vlastní živé stavy změnilé nápad přejíti musí, lečby který jsouc v stavů svobodném léta maje, o svém statku a nápadu anebo dílu po otci zříditi a od bratří neb sester neb matky co odporučiti chtěl komukolivěk, to majíc léta může učiniti; než ten takový, kdož by takové poručenství a oddělení od svých vlastních stavů nezměnilých dílu a nápadu svého činil, aby rovně po jinejch svobodnejch, jakoby stav svůj proměnil a nápadu prázden byl) — nás za to snaž- nými prosbami žádajíce, abychom jim tu milost učiniti a jejich takového pořádku a svolení dobrovolného listem naším, jako pán jejich dědičný, potvrditi ráčili.

Kdež my vzhlédše na jejich žádosti slušné i rozvažujíce, že ten pořádek jich a svolení jest podle Boha a svědomí lidského spravedlivý; rozumějíce tudíž, že ta- kovým pořádkem, kterejž spravedlivě žádnému na škodu býti nemůže, mezi podda-

50*