| [1] |
|
|---|
| [2] |
|
|---|
| [3] |
Jan z Pernšteina potvrzuje Prostějovským pořádek od nich dobrovolně zvolený a ode dávna
|
|---|
| [4] |
zachovávaný, kterak nápadové a mocnost statku po zemřelém přecházeti mají na živé pří-
|
|---|
| [5] |
buzenstvo. — V Pardubicích 1536, 21. listopadu.
|
|---|
| [6] |
My Jan z Pernšteina a na Helfenšteině i z svými erby, pán a pravý dědic
|
|---|
| [7] |
panství Plumlovského a města našeho Prostějova, vyznáváme tímto listem obecně
|
|---|
| [8] |
přede všemi, tak dobře nynějšími jako budúcími, že sou předstoupili před nás
|
|---|
| [9] |
opatrní purkmistr a rada i všecka obec města našeho Prostějova, poddaní naši věrní
|
|---|
| [10] |
milí, ukazujíce nám pořádek svůj, kterejž při městě jsou sobě dobrovolně zvolili a jej
|
|---|
| [11] |
vod dávných časův zachovávali — (a to při tom, že když který z obyvatelův města
|
|---|
| [12] |
Prostějova z tohoto světa zšel, manželky a dítek po sobě zanechav, stateček svůj
|
|---|
| [13] |
manželce a dítkám svým na rovný díl aneb některému z dítek neb manželce majíc
|
|---|
| [14] |
svobodný mocně více neb méně poručiv, a neuchoval-li by kterého z dětí neb man-
|
|---|
| [15] |
želky pán Bůh smrti, aby z jedněch na druhé, z jednoho umrlého na všecky živé
|
|---|
| [16] |
nápadové přicházeli, že takového poručenství mocnost a nápadové z jedněch na druhé
|
|---|
| [17] |
potud podle zvoleného jednomu každému z těch pozůstalých trvali, pokud který
|
|---|
| [18] |
z těch pozůstalých stavu svého neproměnil a dílu svého podle poručenství otcova
|
|---|
| [19] |
od jiných voddělil; neb když který z dětí neb manželka stav svůj svobodný promění,
|
|---|
| [20] |
hned od jinejch svobodnejch se s dílem svým, kterýž se jim po otci dostal, oddělují,
|
|---|
| [21] |
a již ti svobodní v stavích svých po tom odděleném a stavu změnilém žádného nápadu
|
|---|
| [22] |
neberou ani očekávají; též také že by bylo nespravedlivé, aby ten, kdož se s dílem
|
|---|
| [23] |
svým po otci od jiných vlastních svobodných oddělí, po jiných vlastních svobodných
|
|---|
| [24] |
s jinejmi svobodnými vlastními nápadu očekávati měl, než jako svobodní v stavích
|
|---|
| [25] |
svých nic po těch, kteříž stay proměňují a s díly svými se od nich oddělují, neoče-
|
|---|
| [26] |
kávají žádného nápadu, aby též tito stav proměňujíce, žádného nápadu po svobodnejch
|
|---|
| [27] |
neočekávali a neměli potud, pokudž by kterýho v stavu svobodným živého vystávalo;
|
|---|
| [28] |
neb kdyby všeci v stavu svobodném jsouce zemřeli, již zase z toho svobodného
|
|---|
| [29] |
posledního umrlého na všecky vlastní živé stavy změnilé nápad přejíti musí, lečby
|
|---|
| [30] |
který jsouc v stavů svobodném léta maje, o svém statku a nápadu anebo dílu po
|
|---|
| [31] |
otci zříditi a od bratří neb sester neb matky co odporučiti chtěl komukolivěk, to
|
|---|
| [32] |
majíc léta může učiniti; než ten takový, kdož by takové poručenství a oddělení od
|
|---|
| [33] |
svých vlastních stavů nezměnilých dílu a nápadu svého činil, aby rovně po jinejch
|
|---|
| [34] |
svobodnejch, jakoby stav svůj proměnil a nápadu prázden byl) — nás za to snaž-
|
|---|
| [35] |
nými prosbami žádajíce, abychom jim tu milost učiniti a jejich takového pořádku
|
|---|
| [36] |
a svolení dobrovolného listem naším, jako pán jejich dědičný, potvrditi ráčili.
|
|---|
| [37] |
Kdež my vzhlédše na jejich žádosti slušné i rozvažujíce, že ten pořádek jich
|
|---|
| [38] |
a svolení jest podle Boha a svědomí lidského spravedlivý; rozumějíce tudíž, že ta-
|
|---|
| [39] |
kovým pořádkem, kterejž spravedlivě žádnému na škodu býti nemůže, mezi podda-
|
|---|
| [40] |
50*
|
|---|
