1094

This is where the footnotes go.

View options

Show: Formatting <lb> Images

Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.

z roku 1529. 339

231. Král Ferdinand vypovídá ve při Jana z Pernšteina s Vilémem Prusinovským z Vickova v příčině půhonu Brněnských proti Perušteinovi. — V Linci 1529, 27. července.

(Vajpověď mezi Janem z Pernštaina a Vilémem Prusinovskym.) Jakoż jest. urozený Jan z Pernétaina a na Helfenstainé, hajtman markrabstvie Moravského, pred urozenými Vojtěchem z Pernštaina na Pardubicích, najvyzším hofmistrem království Českého, a Hynkem z Vrbna na Klimkovicích, komisaři našimi, vinil statečného Viléma Prusinovského z Vickova na Cimburce z toho: kdež jest on Vilém pohnal purkmistra a radu města Brna k svědomí proti jemu Janovi, chtíce na nich to svě- domí míti, kterak Erkules Trčka z Lípy jsúce nepřítelem s pomocníky svými statky bral jejich spoluobyvateluom a některým i ruce osekati dal, a při tom jest jim cedule dával, kladouc toho příčinu, že to najvajše činí pro Jana z Pernštaina, píšíc, že jim smlouvy a klejtu pod pečetí svou nezdržel, a tudy že jest jeho Jana bez jeho pro- vinění na poctivosti vysoce dotekl; neb on Jan jsouce předešle některé časy hajt- manem, a Fabian Kytlic držíce Breslav v markrabstvie Moravském a jsûce povinen k landfrýdu pečet přitisknúti, toho jest neutinil, a on Jan na rozkäzäni a poruéeni soudcí zemských i také osob ze všech stavuov vydaných, kteříž jsú takovou věc roz- važovali, jej Fabiana Kytlice na závazek vzal. Kdez v té věci že jest nic neučinil, cożby ctnému pánu nenáleželo učiniti, než jest to učinil, což jest byl podle ouřadu svého povinovat učiniti; v tom nás prosíce za opatření, poněvadž se poctivosti jeho vysoce dotýče. Proti tomu on Vilém mluvil, jsouce s ním s Janem ve zlé vuoli, že jest dobře ten puohon učiniti mohl, však že jest jeho Jana v tom puohonu a v něm slovy položenými nenaříkal ani pravil, aby ta slova o něm pravá byla, a toho jest také podle toho puohonu a tím puohonem nic na něj na Jana nevedl, a tudy že jest žádný nářek od něho na téhož Jana poctivosti se nestal ; při tom týž Vilém pravíc, že jest od napředpsaného Jana na své poctivosti dotčen bez provinění těmi slovy: že on Jan pověděl, že jeho Viléma zachování u sebe drží, kteréž jest k lidem činil, za takové, kteréž žádnému dobrému nenáleží. K tomu on Vilém pravíc, že jest se k lidem zachovával a zachovává tak, jakž dobrému přísluší, toho nedadouc žádnému napřed; v tom týž Vilém prosíce nás za opatření, poněvadž se jeho poctivosti vysoce dotýče. Tu my Ferdinand эс srozuměvši té vší při skrze komisaře naše k tomu vyslané podle obojích stran na nás mocného přestání takto mezi nimi vajpovídáme: Poněvadž jsme to z rozvážení pilného našeho našli a vyhle- dali, že puohonové i také řeči z té zlé vuole a nechuti, kteráž jest mezi nimi byla, pošly jsou, a ne z potřeby, protož to uznáváme, že puohonové ani řeči jeho Viléma jemu Janovi z Pernštajna k újmě poctivosti a jeho dobré pověsti nebyli jsou a nejsou a býti nemohou a nemají nyní ani na časy budoucí. Též také puohonové a řeči,

43*