1071

This is where the footnotes go.

View options

Show: Formatting <lb> Images - Tags: Lemma

Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.

32

Ale hned druhá báseň poučuje nás, že král byl se svými německými choutkami v zemi osamělý; básník praví, že je rodem Rýňan, vychován v Rakousku, Čechy prý si vyvolil více k vůli pánu jejich než k vůli zemi, a přece pán i země jsou dobré — ale jedna věc jest mu k hanbě: nikdo v zemi ho necti, než král sám. „Kdybych byl“, dodává pak s hrdostí pravého básníka hodnou, „kdybych byl u Boha v nebeském království a jeho poddaní by mne nectili, nebyl bych úplně šťasten“. A dobře vycítiv, že jeho pobyt za takových poměrů není možný, přirovnává se vtipně ke hráči v šachy, který má jenom krále, ale ani rytíře ani rocha, nepomáhaji mu ani pop ani pisek.

Vězí v této narážce — jedné z nejstarších zmínek o hře šachové v Cechách — snad ještě hlubší smysl? Básník vyčítá

všechny šachy, ale královnu vynechal; značí to snad, že krá- lovna byla jeho ochranitelkou při dvoře?

Je-li pravda, co duchaplný vydavatel nejnovějšího tisku Reinmarových básní dokazuje, že nynější uspořádání básní jest pořádek chronologický básníkem samým působený, pak následující bůsně ve sbírce, čísla 151—157, plné invektiv proti špatným sluhům a rádcům a prarozličným nepřátelům, vzta- hují se též na poměry české. Vysvítalo by z nich, že básník nechtěl český dvůr jen baviti svymi basnémi, Ze chtěl býti zde rytířem jako jiný, a chtěl, aby jeho hlas byl slyšen v radě královské. Přišel-li s takovými nadějemi do Čech, pak se arci zklamal, a prudké narážky jeho, které ostatně nepodá- vají pražádných určitých údajů, nemohou míti historické ceny. Václavovi samému sloužil politickými básněmi, jejichž smýšlení se řídí aspoň většinou dle smýšlení dvora českého. V dobách, kdy knizata s:iuni v zájmu svých zemi nebo své moci rodinné mění často vícekráte barvu politickou, nesmíme chudému básníkovi míti za zlé, když se nechová lépe než oni. Přes svou hlubokou nespokojenost Reinmar přece vydržel při dvoře českém několik let, a opustil Čechy r. 1241., snad, jak se domnívá Roethe, aby unikl nebezpečí tatarskému.

Mnohem menší cenu ethickou i poetickou ma misti Sigehör, básník, který pěl chvalu Viclavovu: „Kde je lépe korunovaný král? On mi korunu rodu královského. korunu