EN | ES |

Facsimile Lines

1071


< Page >

[1]
32

[2]
Ale hned druhá báseň poučuje nás, že král byl se svými
[3]
německými choutkami v zemi osamělý; básník praví, že je
[4]
rodem Rýňan, vychován v Rakousku, Čechy prý si vyvolil
[5]
více k vůli pánu jejich než k vůli zemi, a přece pán i země
[6]
jsou dobré ale jedna věc jest mu k hanbě: nikdo v zemi
[7]
ho necti, než král sám. Kdybych byl, dodává pak s hrdostí
[8]
pravého básníka hodnou, kdybych byl u Boha v nebeském
[9]
království a jeho poddaní by mne nectili, nebyl bych úplně
[10]
šťasten. A dobře vycítiv, že jeho pobyt za takových poměrů
[11]
není možný, přirovnává se vtipně ke hráči v šachy, který
[12]
jenom krále, ale ani rytíře ani rocha, nepomáhaji mu ani pop
[13]
ani pisek.

[14]
Vězí v této narážce jedné z nejstarších zmínek o hře
[15]
šachové v Cechách snad ještě hlubší smysl? Básník vyčítá

[16]
všechny šachy, ale královnu vynechal; značí to snad, že krá-
[17]
lovna byla jeho ochranitelkou při dvoře?

[18]
Je-li pravda, co duchaplný vydavatel nejnovějšího tisku
[19]
Reinmarových básní dokazuje, že nynější uspořádání básní
[20]
jest pořádek chronologický básníkem samým působený, pak
[21]
následující bůsně ve sbírce, čísla 151—157, plné invektiv proti
[22]
špatným sluhům a rádcům a prarozličným nepřátelům, vzta-
[23]
hují se též na poměry české. Vysvítalo by z nich, že
[24]
básník nechtěl český dvůr jen baviti svymi basnémi, Ze chtěl
[25]
býti zde rytířem jako jiný, a chtěl, aby jeho hlas byl slyšen
[26]
v radě královské. Přišel-li s takovými nadějemi do Čech, pak
[27]
se arci zklamal, a prudké narážky jeho, které ostatně nepodá-
[28]
vají pražádných určitých údajů, nemohou míti historické ceny.
[29]
Václavovi samému sloužil politickými básněmi, jejichž smýšlení
[30]
se řídí aspoň většinou dle smýšlení dvora českého. V dobách,
[31]
kdy knizata s:iuni v zájmu svých zemi nebo své moci rodinné
[32]
mění často vícekráte barvu politickou, nesmíme chudému
[33]
básníkovi míti za zlé, když se nechová lépe než oni. Přes
[34]
svou hlubokou nespokojenost Reinmar přece vydržel při dvoře
[35]
českém několik let, a opustil Čechy r. 1241., snad, jak se
[36]
domnívá Roethe, aby unikl nebezpečí tatarskému.

[37]
Mnohem menší cenu ethickou i poetickou ma misti
[38]
Sigehör, básník, který pěl chvalu Viclavovu: Kde je lépe
[39]
korunovaný král? On mi korunu rodu královského. korunu


Text viewFacsimile