EN | ES |

Facsimile Lines

946


< Page >

[1]
VII

[2]
někdy závažnější než dlouhý a klassicky vyšperkovaný list sám, poskytl by
[3]
nám zajisté často vítaný klíč ke vročení listu, které jinak pozastřeno bývá
[4]
mlhou nicotných šperků humanistických.

[5]
S těmi a takovými obtížemi zápasiti bylo i vydavateli listáře tohoto. Po-
[6]
znav před mnohými lety nezbytnou toho potřebu, aby všelijak zajímavá kor-
[7]
respondence proslulého Bohuslava z Lobkovic uspořádána, doplněna a vydána
[8]
byla znova, shledával dlouho pomůcky k vykonání úkolu toho, několikkrát
[9]
do nového pořádání listů se pustil, ale vždy opět práci poodložil pro velikou
[10]
její nesnadnost, minulého roku úkol ten jakž takž dokončil. Pravím po-
[11]
hříchu jakž takž, poněvadž chronologicky pořad listů všech přesně určiti,
[12]
adressaty všechny zjistiti a veškery zprávy i narážky listů vysvětliti není možná
[13]
toho času, kdy ostatní historické prameny doby Vladislavovy nejsou ještě
[14]
s dostatek prozkoumány a vydány, a v samém listáři objevují se takové me-
[15]
zery, že to, co nám z korrespondence Bohuslavovy zbylo, jest jen
[16]
nepatrný zlomek toho, co výtečník náš v tom oboru napsal sku-
[17]
tečně. Avšak než v rozbírání korrespondence zde vydávané se dáme, jest
[18]
nám předeslati nejhlavnější data životopisná muže, který největší část listů na-
[19]
šich sepsal. Podáme je zde hlavně na základě otištěných níže listů co nej-
[20]
stručněji, poněvadž: úmysl máme o životě a spisech Bohuslavových všech
[21]
i o době jeho vypracovati časem svým zvláštní monografii obšírnější.

[22]
Bohuslav narodil se r. 1460 nebo 1461 jakožto syn Mikuláše Hasištein-
[23]
ského z Lobkovic. Bratří jeho byli Jan (* 1450, ÿ 1517), známý v literatuře
[24]
české cestopisec, Mikuláš a Jaroslav, z nichž posléze jmenovaný již na po-
[25]
čátku let 90tych XV. věku nebyl mezi živými. Bratří ti osiřeli záhy, nebo otec
[26]
jejích zemřel již r. 1462. Bohuslav nabyv nejspíš doma předběžného vzdělání
[27]
vyslán jest pod dozorem Ladislava, knéze dioecese Wesprimské (l. 2, 3, 4),
[28]
na ucení do [talie, a sice napred do Bononie, kde ponejprv objevuje se r. 1475
[29]
jakozto piíslu$nfk národa némeckého (Acta nationis germanicae univers. Bonon.
[30]
edid. Friedlánder & Malagola 1887) Vystéhovav se odtud v záií r. 1418 za
[31]
příčinou moru (Archiv Český VI, 172) uchýlil se potom na universitu Ferrar-
[32]
skou, kde pobyl téměř do konce r. 1482 (I. 7). Někdy na počátku r. 1483
[33]
uděleno mu od krále Vladislava proboštství Vyšehradské, kteréžto hodnosti
[34]
však Bohuslav záhy se vzdal.*) I přebýval potom dílem na zámcích rodinných,

[35]
*) O udělení tom dovídáme se z právě vydaného IX. dílu Dějin Prahy Tomkových
[36]
na str. 81. Žádaliť bratří Bohuslavovi svrchu jmenovaní krále Vladislava, aby směli pro
[37]
bratra svého vyplatiti některé zastavené statky proboštství Vyšehradského beze své škody,
[38]
kdyby Bohuslav dříve zemřel než oni. Král listem daným v Praze 24. dubna 1483 žádosti
[39]
vyhověl. Se zaručenou zprávou tou, na niž však v korrespondenci Bohuslavově nikde
[40]
se nenaráží, dobře se shoduje novina, kterou Petr Schott (Lucubratiunculae, dne 28. října
[41]
1486 píše Jindřichu Moserovi, že Bohuslav jest »archicancellarius regni Bohemiae«. Titulu
[42]
kancléřského totiž užívali probošti Vyšehradští od starodávna, Bohuslav tedy ještě aspoň
[43]
r. 1485 jím se pochlubil, když v Štrasburku u Schotta meškal návštěvou. Této zprávy ne-
[44]
mohli jsme pohříchu použiti v tomto úvodě, poněvadž skoro polovice vydání našeho
[45]
již byla vytištěna, když IX. díl dějin Tomkových vyšel. Na tomto místě podotýkáme -
[46]
roveň, že také věhlasný historiograf náš, nedosti zřetelně, přidává se k mínění I. Cor-
[47]
novy, který dvě osoby v tomto listáři často uváděné, Jana z Domaslavě a Jana Pibru,
[48]
identifikuje (srovn. pozn. k listům 37 a 52).


Text viewFacsimile