| [1] |
|
|---|
| [2] |
obuvi nikoli okládati nemají obyčejem ižádným. A aby bez vstrkuov potomních tě
|
|---|
| [3] |
obě řemesle mohli tiem lépe a snáze spolu v lásce a svornosti sobě shovievati,
|
|---|
| [4] |
vtomto srovnání i pořiezení s obú strant se držíce, dává se moc cechmistruom pří-
|
|---|
| [5] |
sežným novinníkóm taková tiemto listem, aby oni s rychtářem našeho města neb
|
|---|
| [6] |
jeho pacholkem přihlédali k vetešníkóm do verštatu jich i do krámuov, a což by
|
|---|
| [7] |
koli u nich neb kterého z nich proti tomuto zřiezení dělaného nebo-li na prodaj
|
|---|
| [8] |
vylozeného nalezli a zastihli, że to pobrati mají bez otporu i překážky. A od té
|
|---|
| [9] |
doby ten, u něhož by takové tiemto listem zapověděné dielo bylo nalezeno a po-
|
|---|
| [10] |
bráno, má hned zbaven řemesla i konečně prázden býti a viec ho nedělati, leč by
|
|---|
| [11] |
jemu panem purkmistrem a raddú, kteráž v ty časy bude, bylo toho přieno a do-
|
|---|
| [12] |
puštěno milostivě. Pakli by zase vetešníci u novinníkuov co vetchého a pochozeného
|
|---|
| [13] |
diela na trh ku prodaji vyloženého neb u verštatě zastihli a nalezli, také moci budú
|
|---|
| [14] |
s rychtářem nebo pacholkem jeho pobrati, a u kohož by se to přihodilo, ten má
|
|---|
| [15] |
řemesla také prázden býti a nedělati tiem vším obyčejem, jakož se svrchu píše. Na
|
|---|
| [16] |
potvrzenie věcí svrchupsaných pečet našeho města menší kázali jsme přivěsiti k to-
|
|---|
| [17] |
muto listu, jenž dán léta od narozenie syna božieho tisiecieho čtyřistého padesátého
|
|---|
| [18] |
šestého, tu středu před hodem sv. Maří Magdaleny.
|
|---|
| [19] |
30.
|
|---|
| [20] |
Konšelé Novoměstští zřizují cech pilařům, prknářům a strhařům.
|
|---|
| [21] |
|
|---|
| [22] |
My Jan z domu někdy Haléřova purkmistr, Jan ze Vzchodce, Jíra Majnu-
|
|---|
| [23] |
škovic, Beneš Cukmanský, Petr Hečka, Jan kolář, Vácslav řečený Mrlík kožišník,
|
|---|
| [24] |
Matěj Obešlovic, Tomášek syn Benešuov pasířuov, Tomášek sladovník, Jan Pětidiel
|
|---|
| [25] |
pekař a Jan Kaňha, konšelé přísežní Nov. m. P., známo činíme tiemto listem ny-
|
|---|
| [26] |
nějším i budúcím: že žádajíce, aby práva, svobody, milosti i obdarovánie, jimžto
|
|---|
| [27] |
město naše od zbožné paměti ciesaře Karla, jenž jest to město založil i štiepil,
|
|---|
| [28] |
i jiných potomních králuov Českých, pánuov našich milostivých, v své moci držány
|
|---|
| [29] |
a zachovány byly, a zejména ta svoboda, aby od věže kaply Těla božieho, kdežto
|
|---|
| [30] |
svátost okazují, až do Slovanského kláštera trh dřívie všelikterakého, totiž prken,
|
|---|
| [31] |
žlebuov, klád, šindeluov, mis, koleček, necek, kopí i jiného kteréhokolivěk dřievie
|
|---|
| [32] |
byl držán, a to dřievie všecko bylo tu a ne jinde prodáváno a kupováno, jakož
|
|---|
| [33] |
i prkna tu trů i prodávají podle svobody a práva svrchuřečených, jakož to li-
|
|---|
| [34] |
stové císařští i královští v svých popisiech pod zlatü peéetí i pod majestáty jasnóji
|
|---|
| [35] |
ukazují. K tomu také pilně pozorujíce, aby město naše vedle založenie těch svobod
|
|---|
| [36] |
a práv dobrými řemeslníky a těžaři množiti se mohlo, kteréž pohřiechu z dopu-
|
|---|
| [37] |
štěnie božieho válkami velikými a mory přečastými na lidu i na zbožie velice jest
|
|---|
