| [1] |
342 A. XXIX. Dopisy o rozdílech ve víře
|
|---|
| [2] |
ostříhali přikázání apoštoluov a starších. A opét 16.: ,Cum pertransirent civitates,
|
|---|
| [3] |
tradebant eis custodire dogmata, quae erant decreta ab apostolis et senioribus, qui
|
|---|
| [4] |
erant Jerosolymis^. I nebudiz tobé divno, Ze sou fíkali mandamus, neb sü se toho
|
|---|
| [5] |
|
|---|
| [6] |
V duovodu o oběti přesvaté těla a krve Pána spasitele zamítáš mi Cypriana
|
|---|
| [7] |
svatého a Crysostoma, i tu antiphonu: Sacerdos in aeternum oc panem et vinum,
|
|---|
| [8] |
obtulit, pravíS byti scestnû, že Kristus pán non obtulit panem et vinum, ani Melchi-
|
|---|
| [9] |
sedech, neż že jest vynesl Abrahamovi potravu chléb a vino, a że doktoruom svatym
|
|---|
| [10] |
věřiti nechceš, než ať bych písmem svatým doved, že prijmeš. Véak propheta po-
|
|---|
| [11] |
věděl Psalm. c. IX. o Kristu Pánu: „Tu es sacerdos in aeternum secundum ordinem
|
|---|
| [12] |
Melchisedech“. Jaký jest ordo Melchisedech aneb kněžství jaká oběť jiná, kromě
|
|---|
| [13] |
chleba, vína? Že Kristus secundum eius ordinem sacerdos in aeternum est, jinymt
|
|---|
| [14] |
písmem svatým dovésti nechci, než jako prvé ještě při tom stojím, a těch svatých
|
|---|
| [15] |
potupiti (leč co hodného a pravého na ně dokážeš, že jim nesluší věřiti) nechci, ale
|
|---|
| [16] |
s nimi chci umříti raději, než s Lutherem učítelem tvým živ býti, leč bych se také
|
|---|
| [17] |
zbláznil. Ale zachováť mě pán Buoh. Přived si mi Augustinum, že ad Jeronymum
|
|---|
| [18] |
píše: „Ego solum eis libris, gui canonici dicuntur, eum deferre honorem didici, ut
|
|---|
| [19] |
neminem eorum scriptorem errasse firmiter credam“; proč pak nevěříš S. Cypriano,
|
|---|
| [20] |
Crysostomo, vSak eorum libri apud nos canonici dicuntur, a pravíš, že není bezpečné
|
|---|
| [21] |
ve všem je bráti. Ó bych byl na jich místě, byl bych sebú bezpečen. Kristus pán
|
|---|
| [22] |
M. 18. a svatý Pavel 2. Corinth. 13. déjí: ,In ore duorum vel trium testium stabit
|
|---|
| [23] |
omne verum^. Já sem tobě svědky dva hodná a svatá, Cyprianum, Crysostomum de
|
|---|
| [24] |
oblatione postavil, a ještěť třetieho muže dobrého svaté paměti mistra Jana Husi
|
|---|
| [25] |
k nim přistavuji, aby vzdy podlé řeči Páně bylo pravé svědectví. V decalogu svým
|
|---|
| [26] |
na to přikázání boží: „Memento, ut diem sabbati sanctifices,* cap. 39. dotýkaje, že
|
|---|
| [27] |
obětovánie beránka bylo jest přikázání boží, takto dí: „Již jest minula figura, neb
|
|---|
| [28] |
již Krista živého obětujem“. Již máš, hle, tři svědky, neb jim uvěř, aneb na ně
|
|---|
| [29] |
doveď, proč není jim hodno věřiti.
|
|---|
| [30] |
Divím se, že svatým věřiti nechceš, a což ty mluvíš, chceš, aby tomu věřeno
|
|---|
| [31] |
bylo, a sám doktory svatými mně dovozuješ, a což já jimi tobě dovozuji, zamítáš.
|
|---|
| [32] |
Tak by byl stokrát křiv, když mee svědky zavržeš, budeš práv! Znamenaj, co činíš,
|
|---|
| [33] |
doktory svaté mi zamítáš a v psaní svým prvním proti vystavování těla božieho do-
|
|---|
| [34] |
vodil si mi sexterny a špurtami nějakého Jeremiáše, ježto nevím, co je byl! Tos ty,
|
|---|
| [35] |
hle, již sám z toho čtení napsaného v sobě duchem božím na sexterník sešel, že již
|
|---|
| [36] |
snad i pikharty budeš mi dovozovati, a svaté zavržeš. Kdyby směl, radši by mi ne-
|
|---|
| [37] |
šlechetným klamařem dovodil, jako Lutherem, než doktory svatými. Neb ho vychva-
|
|---|
| [38] |
luješ, a o jeho Slechetnosti v prvním listu napsalt sem, která na oko od ného vidína
|
|---|
| [39] |
jest. Ty takovým věř, jať nechci. Ó kdyby při svatým Cyprianovi, Crysostomovi
|
|---|
