EN | ES |

Facsimile Lines

801


< Page >

[1]
z roku 1527. 391

[2]
bratra a švagra našeho najmilejšieho, vepsáno slovo od slova jest, a tiemto listem
[3]
mocně potvrzujem, chtíce tomu, aby od každého člověka v celosti a pevně, jakž
[4]
v sobě zní, zachovány byly, a to bez naší, budúcích našich králuov Českých a marg-
[5]
krabí Moravských, i jiných všech lidí všelijakých překážek a otporností. Tomu na
[6]
svědomí pečet naši královskúů k listu tomuto rozkázali jsme přivěsiti. Dán v Brně
[7]
v neděli postní, jenž slove Judica, léta boZieho tisícého pétistého sedmmecitmého,
[8]
a královstvie našich Českého a Uherského prvního [7. dubna 1527]. Ferdinand.

[9]
Vidit Adam cancellarius, manu propria.
[10]
Přivěšena jest veliká, úplně zachovaná pečet.

[11]
CLVI.
[12]
Královna Anna postupuje margkrabství Moravské králi Ferdinandovi, svému manželu. V Brně
[13]
10. dubna 1527.
[14]
Orig. ve stavovském arch. mor. V. II. 78. Kopie zemsk. arch. mor. v Brně ve sbírce
[15]
Bočkově č. 780.*)

[16]
My Anna, z božie milosti Česká, Uherská etc. králová, arcikněžna Rakouská,
[17]
margkrabina Moravská, Lucmburská a Slezská kněžna a Lužická margkrabina oc.
[18]
Oznamujem tiemto listem všem: Jakož po smrti najjasnějšícho knieZete pana Lu-
[19]
dvíka, Uherského a Českého sc krále a margkrabí Moravského oc, pána a bratra
[20]
našeho najmilejšicho, duostojný u bozě otec pan Stanislav biskup, páni, preláti, ry-
[21]
tieřstvo a města margkrabstvie Moravského, podle slibu od nich králi Vladislavovi
[22]
slavné paměti, pánu otci našemu najmilejšiemu, a dědicóm JMti učiněného, nás za
[23]
pravú dčdičku téhož margkrabstvie vyznali a přijali jsú, a po nás a s vuolí naší
[24]
najjasnější knieže pana Ferdinanda, Českého a Uherského oc krále, infanta v Hi-
[25]
španii, arciknieže Rakouské, margkrabie Moravský, Lucemburské a Slezské knieže
[26]
a LuZicky margkrabie oc, pana manžela našeho najmilejšicho, za pána svého dědič-
[27]
ného. Kdež my nynie při příjezdu našem sem do Brna při přítomnosti těch stavuov
[28]
nahoře jmenovaných všecko právo naše nám na témž margkrabstvie a stavich näle-
[29]
žité na svrchu jmenovaného krále, pana manžela našeho, převésti a jim na to list
[30]
dáti podvoliti se ráčili. A protož podle takového převedenie a podvolenie našeho na
[31]
JKMt pana manžela našeho najmilejšícho všecko právo naše tiemto listem převedli
[32]
jsme a mocně převozujem, tak aby JKMt právem naším margkrabstvie Moravské
[33]
držel a jeho užieval do živnosti JMti, tak jako jsme my toho sami právo a moc
[34]
měli, beze vší překážky naší. Než jestliže by pán Buoh všemohúcí pana manžela
[35]
našeho JMt bez dědicuov z tohoto světa povolati ráčil prvé nežli nás, tehdy takové
[36]
právo naše dědičně zase na nás připadnúti na témž margkrabstvie a staviech.
[37]
Tomu na svědomie pečet naši královskú k listu tomuto rozkázali jsme přivěsiti. Dán

[38]
'*) Vytištěno v Rezkové práci: Ferdinands I. Wahl und Regierungsantritt p. 171.


Text viewFacsimile