z roku 1527. 391
bratra a švagra našeho najmilejšieho, vepsáno slovo od slova jest, a tiemto listem
mocně potvrzujem, chtíce tomu, aby od každého člověka v celosti a pevně, jakž
v sobě zní, zachovány byly, a to bez naší, budúcích našich králuov Českých a marg-
krabí Moravských, i jiných všech lidí všelijakých překážek a otporností. Tomu na
svědomí pečet naši královskúů k listu tomuto rozkázali jsme přivěsiti. Dán v Brně
v neděli postní, jenž slove Judica, léta boZieho tisícého pétistého sedmmecitmého,
a královstvie našich Českého a Uherského prvního [7. dubna 1527]. Ferdinand.
Vidit Adam cancellarius, manu propria.
Přivěšena jest veliká, úplně zachovaná pečet.
CLVI.
Královna Anna postupuje margkrabství Moravské králi Ferdinandovi, svému manželu. V Brně
10. dubna 1527.
Orig. ve stavovském arch. mor. — V. II. 78. Kopie zemsk. arch. mor. v Brně ve sbírce
Bočkově č. 780.*)
My Anna, z božie milosti Česká, Uherská etc. králová, arcikněžna Rakouská,
margkrabina Moravská, Lucmburská a Slezská kněžna a Lužická margkrabina oc.
Oznamujem tiemto listem všem: Jakož po smrti najjasnějšícho knieZete pana Lu-
dvíka, Uherského a Českého sc krále a margkrabí Moravského oc, pána a bratra
našeho najmilejšicho, duostojný u bozě otec pan Stanislav biskup, páni, preláti, ry-
tieřstvo a města margkrabstvie Moravského, podle slibu od nich králi Vladislavovi
slavné paměti, pánu otci našemu najmilejšiemu, a dědicóm JMti učiněného, nás za
pravú dčdičku téhož margkrabstvie vyznali a přijali jsú, a po nás a s vuolí naší
najjasnější knieže pana Ferdinanda, Českého a Uherského oc krále, infanta v Hi-
španii, arciknieže Rakouské, margkrabie Moravský, Lucemburské a Slezské knieže
a LuZicky margkrabie oc, pana manžela našeho najmilejšicho, za pána svého dědič-
ného. Kdež my nynie při příjezdu našem sem do Brna při přítomnosti těch stavuov
nahoře jmenovaných všecko právo naše nám na témž margkrabstvie a stavich näle-
žité na svrchu jmenovaného krále, pana manžela našeho, převésti a jim na to list
dáti podvoliti se ráčili. A protož podle takového převedenie a podvolenie našeho na
JKMt pana manžela našeho najmilejšícho všecko právo naše tiemto listem převedli
jsme a mocně převozujem, tak aby JKMt právem naším margkrabstvie Moravské
držel a jeho užieval do živnosti JMti, tak jako jsme my toho sami právo a moc
měli, beze vší překážky naší. Než jestliže by pán Buoh všemohúcí pana manžela
našeho JMt bez dědicuov z tohoto světa povolati ráčil prvé nežli nás, tehdy takové
právo naše dědičně zase na nás připadnúti má na témž margkrabstvie a staviech.
Tomu na svědomie pečet naši královskú k listu tomuto rozkázali jsme přivěsiti. Dán
'*) Vytištěno v Rezkové práci: Ferdinands I. Wahl und Regierungsantritt p. 171.
