Facsimile Lines

801

Page

[1]	z let 1460— 1463. 271
[2]	64.
[3]	1463, 8. Decmb. ve Valticích. — Hanuš z Lichtenšteina dlužen jsa manželce své
[4]	Perchtě 563 fi. uher. k potřebám jeho zapůjčených, slibuje zaplatiti o sv. Michalu a zavazuje
[5]	v tom všechny své statky. D. ve Valticích ve čtvrtek den početí p. M. r. 1463. (Něm. L. r.)
[6]	65.
[7]	1453, 19. Decmb. na Strážnici. — Perchta vyznává, že list hlavní na 563 fl. uh.,
[8]	v němž jest jistec Hanuš manžel její, dává k věrné ruce svému bratru Jiříkovi z Kravař
[9]	a z Strážnice tak, aby jej Hanušovi zase odevzdal, kdyby jej vyplatil, aneb kdyby Hanuš ne-
[10]	vyplatě zemřel, aby jej Joštovi a Janovi z Rožmberka v moc vydal. D. na Strážnici v pondělí
[11]	po sv. Lucii r. 1463. (Něm. L. r.)
[12]	64.
[13]	1463 24.? 31.? Decmb. na Valticích. — Perchta bratru svému Joštovi, biskupovi Vratislav-
[14]	skému, že manžel k ní byl laskav, dokud její pomoci potřeboval, žádajíc, aby k němu odpu-
[15]	štěna býti mohla. (L. r.)
[16]	Tomu vysokému knižeti a p. p. Joštovi biskupovi Vatislavskému a mému pánu
[17]	milostivému a bratru mému milému.
[18]	Milostivé a vysoké kníže a milost. p. a můj milý bratře! Modlitbu svú pod-
[19]	dant vzkazuji vaší knižeckej Mti, a ráda bych věděla, aby se VMt dobře měla ve
[20]	zdraví. A védétit dávám VMti, Ze já se pánu Bohu děkujíc na zdraví nyní dobře
[21]	mám, ale sem velice zamücena, Ze o VMti nikdá nic z vašeho mne v mej sirobč
[22]	nau&tívení neslfchám, a bohdá sem toho proti VMti neprovinila, bych méla tak za-
[23]	pomenuta bfti & v tak téZkém bydle. A dále VMti védéti dávám, že můj pán byl
[24]	svému bratru své najlepší zboží zastavil a bez potřeby a maje dosti hotových, a pro
[25]	svú veliků turdost nechtěl hotovými platiti; než u malých penězích zastavil svému
[26]	bratru to zboží, a bratr jeho s ním o to tak nepřátelsky nakládal a ch[t]ěl jeho o to
[27]	pripraviti. Aby byl můj pán mezi židy tolik zval, jakoż on jemu na to zboží půjčel,
[28]	byl by lehčeji z toho vyšel, než od něho, jakoží to bohdá TMt i potom zví i od
[29]	něho pána uslyší; a tuom můj pán učiivy *) tu zástavu, i zval předce takú velikü
[30]	žalost, že se jednak opět smysla pominul, jakož i prve; a tuom ke mně poslal s takú
[31]	řečí, že se již na to s lítostí rozpomenul, Ze nade mnfi neprivé činil, a že se již
[32]	ch[c]e ke mné tak míti, jakož na to sluší, a že mne prosí, abych na to zpomenula,
[33]	kterak se jeho bratr s ním obchodí, a radila a pomáhala, aby zase k tomu zboží
[34]	mohl pfijiti, a Ze mi che na to dobrým zpomenüti. A já sem tu odpověď dala, že
[35]	sem toho vždy s pokorú a žádostí čekala, aby se ke mně jinak rozpomenul, a kdyż
[36]	mi toho dal .......... já to od něho s veliků vědčností přijímám, a což já mohu
[37]	jemu raditi i pomoci, že to chci ráda učiniti, a na nic nepomnieci, coż mi se dálo.
[38]	*) učiniv.
[39]

Text view • Facsimile