z let 1460— 1463. 271
64.
1463, 8. Decmb. ve Valticích. — Hanuš z Lichtenšteina dlužen jsa manželce své
Perchtě 563 fi. uher. k potřebám jeho zapůjčených, slibuje zaplatiti o sv. Michalu a zavazuje
v tom všechny své statky. D. ve Valticích ve čtvrtek den početí p. M. r. 1463. (Něm. L. r.)
65.
1453, 19. Decmb. na Strážnici. — Perchta vyznává, že list hlavní na 563 fl. uh.,
v němž jest jistec Hanuš manžel její, dává k věrné ruce svému bratru Jiříkovi z Kravař
a z Strážnice tak, aby jej Hanušovi zase odevzdal, kdyby jej vyplatil, aneb kdyby Hanuš ne-
vyplatě zemřel, aby jej Joštovi a Janovi z Rožmberka v moc vydal. D. na Strážnici v pondělí
po sv. Lucii r. 1463. (Něm. L. r.)
64.
1463 24.? 31.? Decmb. na Valticích. — Perchta bratru svému Joštovi, biskupovi Vratislav-
skému, že manžel k ní byl laskav, dokud její pomoci potřeboval, žádajíc, aby k němu odpu-
štěna býti mohla. (L. r.)
Tomu vysokému knižeti a p. p. Joštovi biskupovi Vatislavskému a mému pánu
milostivému a bratru mému milému.
Milostivé a vysoké kníže a milost. p. a můj milý bratře! Modlitbu svú pod-
dant vzkazuji vaší knižeckej Mti, a ráda bych věděla, aby se VMt dobře měla ve
zdraví. A védétit dávám VMti, Ze já se pánu Bohu děkujíc na zdraví nyní dobře
mám, ale sem velice zamücena, Ze o VMti nikdá nic z vašeho mne v mej sirobč
nau&tívení neslfchám, a bohdá sem toho proti VMti neprovinila, bych méla tak za-
pomenuta bfti & v tak téZkém bydle. A dále VMti védéti dávám, že můj pán byl
svému bratru své najlepší zboží zastavil a bez potřeby a maje dosti hotových, a pro
svú veliků turdost nechtěl hotovými platiti; než u malých penězích zastavil svému
bratru to zboží, a bratr jeho s ním o to tak nepřátelsky nakládal a ch[t]ěl jeho o to
pripraviti. Aby byl můj pán mezi židy tolik zval, jakoż on jemu na to zboží půjčel,
byl by lehčeji z toho vyšel, než od něho, jakoží to bohdá TMt i potom zví i od
něho pána uslyší; a tuom můj pán učiivy *) tu zástavu, i zval předce takú velikü
žalost, že se jednak opět smysla pominul, jakož i prve; a tuom ke mně poslal s takú
řečí, že se již na to s lítostí rozpomenul, Ze nade mnfi neprivé činil, a že se již
ch[c]e ke mné tak míti, jakož na to sluší, a že mne prosí, abych na to zpomenula,
kterak se jeho bratr s ním obchodí, a radila a pomáhala, aby zase k tomu zboží
mohl pfijiti, a Ze mi che na to dobrým zpomenüti. A já sem tu odpověď dala, že
sem toho vždy s pokorú a žádostí čekala, aby se ke mně jinak rozpomenul, a kdyż
mi toho dal .......... já to od něho s veliků vědčností přijímám, a což já mohu
jemu raditi i pomoci, že to chci ráda učiniti, a na nic nepomnieci, coż mi se dálo.
*) učiniv.
