| [1] |
216 A. XVII. Dopisy Zdeňka Lva z Rožmberka 1508—1535.
|
|---|
| [2] |
|
|---|
| [3] |
Oplovi z Fictum, že v Boha doufající nebývají opuštěni, pyšní však ztrestäni; o berni, napra-
|
|---|
| [4] |
vení práva, sjezd krále Ludvíka s králem Polským že na tento čas nebude, o pánech z rodu
|
|---|
| [5] |
|
|---|
| [6] |
Na Blatné 1523, 2. dubna. Opis souč. v arch. Třeboň. č. 3845 nepag.
|
|---|
| [7] |
Sluzbu svü vzkazuji, urozený a statečný pane, přieteli muoj milý! Byste se
|
|---|
| [8] |
dobře měli a zdrávi byli, toho bych vám věrně přál. Poněvadž jsú dnové nynie svatí
|
|---|
| [9] |
a kající, také podle spuosobu času zdálo mi se vám dáti nějakým příkladem odpověď,
|
|---|
| [10] |
a předkem toto ku paměti vám přivésti, že svaté řeči a písmo pravie uffajícieho v pána
|
|---|
| [11] |
Boha že všecko se v dobré obracé [sic]. A protož, poněvadž jsme křesťané, máme
|
|---|
| [12] |
tomu věřiti; nebo kdybychme pravdě zákona božieho nevěřili, tehdy bychme se pánu
|
|---|
| [13] |
Bohu našemu nelíbili, nebo bez viery nezle [sic] se libiti Bohu. Ačkolivěk kteráž se
|
|---|
| [14] |
věc prodlévá, má nějakú obtiežnost, ale at js mnozí zámutkové spravedlivých, nežli
|
|---|
| [15] |
ze všech těch vysvobozuje je pán Buoh náš, a spravedlivý z víry živ jest. A to
|
|---|
| [16] |
v paměti majíce, mějme naději v živém Bohu, kterýž neráčí opouštěti v se ufřajících.
|
|---|
| [17] |
A ač mně se to někdy přičítalo, že rád dobré trošty dávám, i ovšem: nebo nepo-
|
|---|
| [18] |
chybuji, že jest pán Buoh všemohúcí spravedlivý a milostivý odplatitel, netoliko zde,
|
|---|
| [19] |
ale v budńcich časích každému podle jeho zasloužení, a znátit dobře ráčí, kto jsú
|
|---|
| [20] |
jeho svaté milosti vuoli odporní a kteří při spravedlivosti upřémně stojí.
|
|---|
| [21] |
Někdy sem čítal a slýchal o rozličných lidech, jejich zvláštnostech a pýchách,
|
|---|
| [22] |
mezi kterýmiž také byli jsú tuto pořád ač v malém počtu nynie jmenováni, na kteréž
|
|---|
| [23] |
rozličné a divné věci a pomsty od pána Boha všemohůcieho přišly: na krále Nabo-
|
|---|
| [24] |
chodonazara, že se obrátil u vola, na císaře Julia, že zabit v svém městě Římu, na
|
|---|
| [25] |
Nero, že sám se zabil, na Sanacheryba krále, že mnoho tisíc lidí anjel boží jemu
|
|---|
| [26] |
zbil a proto od synuov svých sám zabit. A to byli zvláštně mocní králové, že snad
|
|---|
| [27] |
mnčli, že poněkud byli bohové. А со pak onen knieže pyšný Olofernes, kterémuž
|
|---|
| [28] |
svatá žena hlavu zřezala, a také ten silný Koliáš obr, kterýž se pánu Bohu všemo-
|
|---|
| [29] |
húciemu a jeho jménu svatému růúhal, kterak z malého praku přemožen a zabit jest.
|
|---|
| [30] |
Pak nebyl by pravý křesťan, kto by o tom pochyboval, že by pán Buoh náš byl
|
|---|
| [31] |
menší moci nežli prvé; nebo jest vždycky a bude bez konce všemohúcí.
|
|---|
| [32] |
Pak ten, o kterémž jste mi psali, snad jest následovník Lutruov, ješto jakž
|
|---|
| [33] |
o tom mnozí držieme, jakž to jméno jest podobné podle řeči naší české k lotru, že
|
|---|
| [34] |
také k tomu se v něčem podobají i skutkové. Ale toť jest malá a krátká moc,
|
|---|
| [35] |
i v kterých naději má, ješto snad v skutcích, jako u vieře, jsü k sobě podobni,
|
|---|
| [36] |
jsúce v rozličných bludiech. Ale jakžkolivék jest, pánu Bohu všemohúciemu jest
|
|---|
| [37] |
jednostajné v mále jako ve mnoze [sic) vítězstvie; a protož když budeme při spra-
|
|---|
| [38] |
vedlivosti státi, jakož o tom držím, že jest ten úmysl při nás, tehdy té sem naděje,
|
|---|
| [39] |
|
|---|
