[1] |
350 D. XIV. Poselství krdle Jiřího do Říma k papeži r. 1462.
|
---|
[2] |
člověka toho smělosť, nébrž všetečnost! Člověk v umění sa přiveden školním, v němžto
|
---|
[3] |
v škole učieše,“) směl jest týné věci k svému smyslu vykládati a jiné uditi! Ne-
|
---|
[4] |
slušieť na prosté žáky v grammatice aneb v loice*) svatych písem vykládati, ale na
|
---|
[5] |
mistry a doktory a na jiné v písmě svatém učené lidi nábožné, jimžto dán jest klíč
|
---|
[6] |
uměnie, kterýž otvierá a žádný nezavierá, zavierá a žádný neotvierá etc. Item
|
---|
[7] |
v skutciech apoštolských připomíná se o komorníku králové Kandacké, kterýž, když
|
---|
[8] |
jest [112°] četl proroctvie Izaiáše proroka, sa otázán od svatého Filipa, rozuměl-li
|
---|
[9] |
by, co čte, odpověděl jest: kterak mohu“*) rozuměti, leč mi bude povědieno? Ja-
|
---|
[10] |
kübek^) pak bez mistra a učitele směl jest čtenie svaté vykládati, směl jest i jistiti
|
---|
[11] |
z té řeči svatého Jana: Nebudete-li jiesti těla syna etc., — přijímánie posvátné pod
|
---|
[12] |
dvojí zpósobů praví užitečné, spasitedlné a potřebné býti, o němžto spasitel dolejie
|
---|
[13] |
pravil*): Slova, kteráž já mluvím,“) duch sú a život. Mieni, że ta slova duchovně
|
---|
[14] |
mají rozumiena býti, neb týmiž ústy dále praví: KtoZ jie mé tělo, živ bude na
|
---|
[15] |
věky. Tato slova sú o') času nynějším před ustavením“) svátosti té povědiena,
|
---|
[16] |
jakož o tom onehdá dotčeno jest šíře. Tak jest svatý Augustin vykládal, tak sú jiní
|
---|
[17] |
doktorové: Bonaventura, Aurelius i jiných mnoho, otevřenýma očima znamenali divné
|
---|
[18] |
věci z zákona božieho. Na poslednie také večeři Kristus sám ustanovuje tuto svátost
|
---|
[19] |
a apostolć svéti’) [a] na knéZstvi, dal jim pod obojí““) zpósobú, fka: To čiňte na
|
---|
[20] |
mé spolupamatovánie; ne proto, aby ta svátost [113“] měla lidu obecnému dávána
|
---|
[21] |
byti, ale aby toliko knéZím'") sluselo posvécovati a bráti pod obojím zpósobem.'")
|
---|
[22] |
Tato'^) jest pravda; jest-liže kto proti tomu smýšlí jinak, zle smýšlí, převráceně
|
---|
[23] |
smýšlí a tak činie k svému zatracení.
|
---|
[24] |
Dále o té prosbě, kterúž činíte o přijímání, praviec ji pevnů z kompaktát
|
---|
[25] |
býti: v této straně my královstvie České velebíme a lidi jakožto šlechetné a poslušné
|
---|
[26] |
máme; ty nám věci slušie učiniti, kteréž otec čelední synóm svým a mistr učedl-
|
---|
[27] |
níkóm přivykl jest činiti. Jakož nýmilosrdnější pán synóm nedává škodlivých věcí,
|
---|
[28] |
neslyší proseb jediné užitečných, nic nepójéuje, jediné což slušie'“) k spasení: tak
|
---|
[29] |
i my máme učiniti ve všem, jenž, ačkoli nehodně miesto božie držíme na zemi;
|
---|
[30] |
bychom věděli'“) prosby vase a'“) přijímánie laikóm bez pohoršenie cierkve obecné,'")
|
---|
[31] |
nebyla by nesnáze pójčení, ale že nespravedlivé a nepoctivé jest, což žádáte, jistiece
|
---|
[32] |
království a markrabství to býti spasitedlné, i kterak móž pójčeno býti?
|
---|
[33] |
Již miesto jest, abychom o kompaktátích pravili, a co smýšleno má býti,
|
---|
[34] |
zjevně [113*] otevřeli. Rozdielné jest kompaktát písmo: první stránka drží pod dvojí
|
---|
[35] |
zpósobü přijímánie pójčené Čechóm a Moravéicóm,'^ zachovávajících'^) jednotu
|
---|
[36] |
1) děti učieše 7; K a B. — *) logice T'a В. — 3) budu K a B. — *) Iacobellus 7; K a B. — 5) málo
|
---|
[37] |
dolejie praví K. — 5) pravím К. — 7) v T; nynéjíieho óasu К. — 8) ustanovením T a K. — 9) apoštoly
|
---|
[38] |
svétil T. — 1°) dvojf T. K. — '!) na knéze T a B; na knó£stvo to K. — 2) pod dvojí zpuosobů Т. К —
|
---|
[39] |
1%) Totot T. 15) príslusie K a B. — '5) vidéli T, K & B. — ©) o T. K. — '*) obecné byti 7, K a B. —
|
---|
[40] |
36) Moravenóm 7. Moravanóm K a B. — 1") Za zachovówajicim, jak v T, K a B.
|
---|
[41] |
|
---|