350 D. XIV. Poselství krdle Jiřího do Říma k papeži r. 1462.
člověka toho smělosť, nébrž všetečnost! Člověk v umění sa přiveden školním, v němžto
v škole učieše,“) směl jest týné věci k svému smyslu vykládati a jiné uditi! Ne-
slušieť na prosté žáky v grammatice aneb v loice*) svatych písem vykládati, ale na
mistry a doktory a na jiné v písmě svatém učené lidi nábožné, jimžto dán jest klíč
uměnie, kterýž otvierá a žádný nezavierá, zavierá a žádný neotvierá etc. Item
v skutciech apoštolských připomíná se o komorníku králové Kandacké, kterýž, když
jest [112°] četl proroctvie Izaiáše proroka, sa otázán od svatého Filipa, rozuměl-li
by, co čte, odpověděl jest: kterak mohu“*) rozuměti, leč mi bude povědieno? Ja-
kübek^) pak bez mistra a učitele směl jest čtenie svaté vykládati, směl jest i jistiti
z té řeči svatého Jana: Nebudete-li jiesti těla syna etc., — přijímánie posvátné pod
dvojí zpósobů praví užitečné, spasitedlné a potřebné býti, o němžto spasitel dolejie
pravil*): Slova, kteráž já mluvím,“) duch sú a život. Mieni, że ta slova duchovně
mají rozumiena býti, neb týmiž ústy dále praví: KtoZ jie mé tělo, živ bude na
věky. Tato slova sú o') času nynějším před ustavením“) svátosti té povědiena,
jakož o tom onehdá dotčeno jest šíře. Tak jest svatý Augustin vykládal, tak sú jiní
doktorové: Bonaventura, Aurelius i jiných mnoho, otevřenýma očima znamenali divné
věci z zákona božieho. Na poslednie také večeři Kristus sám ustanovuje tuto svátost
a apostolć svéti’) [a] na knéZstvi, dal jim pod obojí““) zpósobú, fka: To čiňte na
mé spolupamatovánie; ne proto, aby ta svátost [113“] měla lidu obecnému dávána
byti, ale aby toliko knéZím'") sluselo posvécovati a bráti pod obojím zpósobem.'")
Tato'^) jest pravda; jest-liže kto proti tomu smýšlí jinak, zle smýšlí, převráceně
smýšlí a tak činie k svému zatracení.
Dále o té prosbě, kterúž činíte o přijímání, praviec ji pevnů z kompaktát
býti: v této straně my královstvie České velebíme a lidi jakožto šlechetné a poslušné
máme; ty nám věci slušie učiniti, kteréž otec čelední synóm svým a mistr učedl-
níkóm přivykl jest činiti. Jakož nýmilosrdnější pán synóm nedává škodlivých věcí,
neslyší proseb jediné užitečných, nic nepójéuje, jediné což slušie'“) k spasení: tak
i my máme učiniti ve všem, jenž, ačkoli nehodně miesto božie držíme na zemi;
bychom věděli'“) prosby vase a'“) přijímánie laikóm bez pohoršenie cierkve obecné,'")
nebyla by nesnáze pójčení, ale že nespravedlivé a nepoctivé jest, což žádáte, jistiece
království a markrabství to býti spasitedlné, i kterak móž pójčeno býti?
Již miesto jest, abychom o kompaktátích pravili, a co smýšleno má býti,
zjevně [113*] otevřeli. Rozdielné jest kompaktát písmo: první stránka drží pod dvojí
zpósobü přijímánie pójčené Čechóm a Moravéicóm,'^ zachovávajících'^) jednotu
1) děti učieše 7; K a B. — *) logice T'a В. — 3) budu K a B. — *) Iacobellus 7; K a B. — 5) málo
dolejie praví K. — 5) pravím К. — 7) v T; nynéjíieho óasu К. — 8) ustanovením T a K. — 9) apoštoly
svétil T. — 1°) dvojf T. K. — '!) na knéze T a B; na knó£stvo to K. — 2) pod dvojí zpuosobů Т. К —
1%) Totot T. 15) príslusie K a B. — '5) vidéli T, K & B. — ©) o T. K. — '*) obecné byti 7, K a B. —
36) Moravenóm 7. Moravanóm K a B. — 1") Za zachovówajicim, jak v T, K a B.
