[1] |
456 D. III. Kniha starého pána z Rosenberka.
|
---|
[2] |
nik, priweda pána před úředníky, před nimiž pohony swědčié, nebo před písařem,
|
---|
[3] |
at we dsky wlożi, Ze »oswédéuji?!, Ze on N.?? komorníku přijímá za póhon ot
|
---|
[4] |
onseha Jindiícha ottadto«?3, Kdezby jinak prijal za póhon, a tak neosweédéil: a je
|
---|
[5] |
póhon ztracen, a komornik u winé, Ze na wyswédéeni póhona pohnany dié: »ne-
|
---|
[6] |
piijl sem za póhon.« Tehdy s práwem komorniku lez dati, Ze zameskal pohnati.
|
---|
[7] |
Pakli wyzna, že jest za póhon přijal, tehda póhon prošel.
|
---|
[8] |
38. Pakli pohnany na sé oswédéi pred úředníky, před nimiž póhon swědčié
|
---|
[9] |
a je pohon prosel; nebo we dsky na sé wloZi?*, a pred najwyssim pisarem oswédéi,
|
---|
[10] |
Ze přijímá rok státi za wsi 9% póhony, jakoby jej sehnal: tak jej je s práwem se-
|
---|
[11] |
|
---|
[12] |
39. Když komorník potká paní i se pánem %" jedůc na cestě, nejmá práwa
|
---|
[13] |
pohoniti, ledno wesda u dwora, kdež bydlem sedié.
|
---|
[14] |
40. Když který póhon s kterého zbožiě nebo otkad projde, že na wy-
|
---|
[15] |
swědčení póhona neotpiéral, by tu s ženů neseděl: wiéc nemóž w druhém nebo
|
---|
[16] |
i w tretiém póhoné otpiérati, Ze je juZ prwy?? póhon ottad nebo s toho sbožié
|
---|
[17] |
sehnán, an na prwém póhoné neotpiéral, Ze tu jeho žena nesedí, že ottad práwo
|
---|
[18] |
ostatek póhonów dohnati??. Ale jinym móZ otpiérati, ledno pani neméZ otpiérati
|
---|
[19] |
|
---|
[20] |
41. Kdyż komu kto otepií sé póhonów, Ze tu s Zenü nezastüpen na tom
|
---|
[21] |
zbozi, s nehoZ sehnán, Ze proto póhon sàel: ale zwéz, téZ*? pówod pohnaného na
|
---|
[22] |
wyswédéeni póhona, nebo na otpiérani póhona: otkad sé weli pohoniti, s kterého
|
---|
[23] |
sbożić , nebó kde sedi s żeni? A když powié, s kterého sbožie se káže poho-
|
---|
[24] |
niti, Ze jmà práwo powediéti, jakz ho poprwé potiéZi*': wlož we dsky, Ze sé ot-
|
---|
[25] |
|
---|
[26] |
42. Kdyz poZenü ottad, s nehoZ sé kázal sehnati sboZié: a je proto pó-
|
---|
[27] |
hon prošel, ač i tu panié, Zeny jeho, nenié; Ze sé nemóz tiém otpićrati, by
|
---|
[28] |
s Zenü tu nesedél, proto Ze (sé) tiém na drewniém póhoné neoteprel*?, a ottad sé
|
---|
[29] |
kázal sehnali, že se kryje s żeni.
|
---|
[30] |
43. Když poženů koho s té dědiny, júž dědinu dětem swým wložil we
|
---|
[31] |
dsky, tak Ze sstupil, a sam otec sedí s ženú na tom zboží, jeż detem we dsky
|
---|
[32] |
wložil, a wládne tiém: wšak póhon sšel, že Plichta otpiéraje sé rekl*?: »sudí! wiz-
|
---|
[33] |
91A: oswédóena. ??P, Е, L, N, B, M, M2, M3: Mikeš, Ulrich neb Jan. B2, N2: Aleš. 33p,
|
---|
[34] |
B, N, M, M2, P2, H: od Jindřicha z Luže. B2, N2: Jindiicha z Tuhance. We F, L, L2, chybě
|
---|
[35] |
to místo. | %B2, L2, № №: swym wyznänim. 33Tak A; w ostatních rkpp. swé. % Tak As w
|
---|
[36] |
ostatních rkpp. poslední slowa chybí, 37P, B, M, P2: pina i se pani. 3°F, L, B, B2, N2 : prawÿ.
|
---|
[37] |
39 Tak A; ostatné: dáwati. ‘1° Tak A; ostatní: zwéztez. *!Otiezi L, M;B2, L2, N, N2, M3. %F:
|
---|
[38] |
protoZ sé tiem odewienim pohonénie neodepiel. 43 Že Plichta řekl P, M, B.
|
---|
[39] |
|
---|