| [1] |
|
|---|
| [2] |
v jeho postillách jsou provedeny stručnou methodou analytickou.
|
|---|
| [3] |
Spisovatel nejprve vykládá smysl svého textu, potom allegoriemi, po-
|
|---|
| [4] |
učeními a napomenutími hledí hověti účelům praktickým. Мега)! ве
|
|---|
| [5] |
nelibostí nad stavem křesťanského života té doby.
|
|---|
| [6] |
Mnohá místa vjeho postillách zní přímo reformatorsky,
|
|---|
| [7] |
V Italii zase Hieronymus Savonarola (nar. 1452) vidí, že jeho
|
|---|
| [8] |
doba potřebuje přísnější morálky. Nešetří v kázáních svých
|
|---|
| [9] |
žádného stavu, zvláště ne duchovenstva. Naříká, že kazatelé opu-
|
|---|
| [10] |
stili Boha a zabředli do filosofických přednášek a řečni-
|
|---|
| [11] |
ckých umělůstek, jimž lid nerozumí, záležejících z přirovnání
|
|---|
| [12] |
a výroků Aristotelových, Vergiliových, Ovidiových, Ciceronových, ze
|
|---|
| [13] |
zpěvů Dantových, Petrarkových a j. Od kázání žádá jedno-
|
|---|
| [14] |
duchostiapřirozenosti. Neuznávážádnéhokázání, jehož
|
|---|
| [15] |
základem by nebylo písmo sv. Text vysvětlovati, jest
|
|---|
| [16] |
péednf ûlohou kazatelovou. Savonarolovo pojetí křesťanství
|
|---|
| [17] |
jest v pravdé evangelické, dogmatické, jakoZ i ethické
|
|---|
| [18] |
a praktieké. (Dle Rotha, Gesch. d. Predigt, 264 a sl.)
|
|---|
| [19] |
V Čecháchsdokonávajícím věkem středním vzniká
|
|---|
| [20] |
snaha, vyprostiti se hwnanismem z pout scholastické uče-
|
|---|
| [21] |
nosti a obroditi se vzdělaností a krásou klassickou,
|
|---|
| [22] |
bratrstvím pak vybaviti se z mechanického obřadnictví
|
|---|
| [23] |
církevního aobroditi sevduchu pravé prvokřesťanské
|
|---|
| [24] |
lásky, stvořiti království Boží na zemi. Oba směry, huma-
|
|---|
| [25] |
nismus i bratrství, sešly se pak ve společných snahách reformních.
|
|---|
| [26] |
|
|---|
| [27] |
Všecky zmíněné snahy reformní, v cizině i v Čechách,
|
|---|
| [28] |
připravovaly ponenáhlu cestu k veliké reformaci Lutherově.
|
|---|
| [29] |
Tato způsobila, že se kázání mohlo volně vyvíjeti jakožto
|
|---|
| [30] |
křesťanská řeč nejsouc tak vázáno formou, jak ji církev před-
|
|---|
| [31] |
pisovala. Lutherüv zpüsob kázání jest prost dosavadních
|
|---|
| [32] |
církevně konvenčních pout. Z hloubky křesťanského vědomí a života
|
|---|
| [33] |
Luther čerpá svou látku a představuje ji v analytické, neumělé
|
|---|
| [34] |
a nepravidelné formě, která se blíží více homilii staré
|
|---|
| [35] |
církve, bez logického pořádku, bez řečnické ozdoby, ale za to ve
|
|---|
| [36] |
velikolepé prostotě, popularně ve vlastním smyslu slova,
|
|---|
| [37] |
v mladistvě svěží, jadrné řeči. Dle zásady reformace, aby bible byla
|
|---|
| [38] |
pokládána za jediný pramen k poznání života křesťanského, jsou Luthe--
|
|---|
| [39] |
rova kázání nejen co do obsahu, ale i co do formy převážnou většinou
|
|---|
| [40] |
výklady písma. (Rothe, 365.) Proslulá stala se v té věci Lutherova
|
|---|
| [41] |
» Kirchen- und. Hauspostille*.
|
|---|
