EN | ES |

Facsimile Lines

1162

< Page >
[1]
16

[2]
RUTH.

[3]
Podme, samy to přezvíme,
[4]
jak se mají, dohlídneme.
[5]
Nerádať bych ztratila jich,
[6]
nemaje prv otce jejich.
[7]
Kteréhožto když sem měla,
[8]
o mnohém sem nevěděla,
[9]
což již nyní já smutná vím,
[10]
potom vám to někdy povím.
[11]
(Abeunt in scenam. *)

[12]
Epilogus primi actus.

[13]
Z promlauvání těch manželův,
[14]
vlastních rodičů dvau synův,
[15]
dává se nám tuto znáti,
[16]
že Bůh ráčí posílati
[17]
na lid pro hřích mnohé rány,
[18]
bez nichž nejsau i křestany.
[19]
Též že sluší poujíti
[20]
jinam, když jen to můž býti
[21]
bez svědomí ublížení,
[22]
jiných lidí obtížení,
[23]
by před hladem sebe, děti
[24]
mohl vždy ňák opatřiti.
[25]
Elimelech tak učinil,

[26]
o ženu dítky pečliv byl.
[27]
By své měli vyživení,

[28]
šel do cizích krajin s nimi,
[29]
když doma byl veliký hlad,
[30]
jímž umořen ne jeden snad.
[31]
K tomu i tuto znejte,

[32]
vy manželé pozorujte,
[33]
abyšte jeden druhého
[34]
vždycky času každičkého,
[35]
ne jen když býváte v štěstí,
[36]
než také i v tom neštěstí
[37]
hleděli již opatrovat

[38]
a náležitě fedrovat,

[39]
*) Odejdou do sceny.

Text view • Facsimile