EN | ES |

Facsimile Lines

1157


< Page >

[1]
M.) Kraj Kouřimský. 1817

[2]
Andreas dictus Oremus, civis Maioris civitatis Pragensis, annorum LXX minus uno,
[3]
ut solus dixit, iuravit elevatis duobus dipitis et dixit: ,Toto mi svédomo, Że kdyż za slavné
[4]
paměti krále Jiřího páni Kúřimští vznesli byli na JK Mt, że se nékakaá škoda u nich
[5]
stala, i rozkázáno mi bylo od JM, abych do Kúřima jel, že sem byl chvíle místo hof-
[6]
rychtéře. A když sem tam přijel, ano paní Víta, Přibíka Tluxy manželka, sedí u vězení, tu
[7]
páni Kúřimští kázavše ji vypustiti, i poslali nás s na Malotice, a některé z konšel
[8]
a písaře městského. A když sme tam přijeli, tu paní Víta dala nám nějaké peníze, a my
[9]
ty vzemše, jeli jsme zasé. A ty penieze dány k ruce králi JM «, Ad idem: Jan
[10]
od strak, méáténín Starého města Pražského a písař viničný, annorum LX“VII", ut solus
[11]
dixit, iuravit elevatis duobus digitis et dixit: To mi svědomo, když sem byl písařem měst-
[12]
ským v Kúřimi, i stalo se, že někaký podruh švec byl tu v Kúřimi podruhem u paní Víty
[13]
Tluxové i umřel, i pověděno bylo pánóm, aby to opatřeno bylo, že ten jistý švec měl jest
[14]
penieze. A páni šedše tam i zapečetie tu komoru, kteráž byla jeho, a ta byla při zemi a nad
[15]
byla komnata Víty hospodyně a byla podlaha mazána truplí.* I páni vzeli ji i vsadili
[16]
ji na rathüz. A pak páni potom nějakú děvečku, kteráž u byla, jali a tázali jie o
[17]
věci, a ona vyznala, že táž Víta odlúpavši puodu a vylomivši prkno při zdi i vsadila tam
[18]
tu děvečku, a ona podala jie těch peněz toho jistého ševce, který byl umřel. A tak toho
[19]
došli i vnesú to páni na krále slavné paměti Jiřího skrze . A sem nalezl JM na
[20]
Kfivoklété, a tu JM věci spravím. A JM rozkáže, aby jie dobře ujistili. A tak
[21]
potom páni dadie ji vsaditi do birdovny Tak pak potom král JM pošle pana Ondřeje
[22]
Oremusa, miesto hofrichtéře v ty časy, do Kúřima. A páni Kúřimští pošlí jeho a některé
[23]
z konšeluov a s ním na Malotice a ji Vítu vezmem na vuoz sebú. A když na Malotice
[24]
přijedem, tehda ona šedši k jedné armaře Ti vynme ty penieze z kúdele v armaře u vo-
[25]
pasku i je nám; a my vzemše peniezé i jedem s nimi i s ni zasé. A ji páni káží zase
[26]
vsaditi. A tak ona sedéla dlühy čas a pak potom postúpila králi Zalešan a nětco peněz dala,
[27]
lechko sto kop. A těch Zalešan a penieze dala za to, že jie byl pobrán svrchek v domu,
[28]
konve mísy, peřiny a jiné rúcho ložní od postavcóv a jiné klenoty; i že to zase bylo
[29]
navráceno, to za to dala.

[30]
Svědectví tato byla zapsána mezi 2. a 21. květnem r. 1488.

[31]
1) Nad řádkou poznamenáno: fides facta.

[32]
2) V DD. 21 jest na 1. N IV (str. 222) z quarto Venceslai L XXX vypsáno, že
[33]
Henricus Rohlík de Maloticz zapsal manželce své Markétě 300 kop. gr. věna na dědinách svých
[34]
v Maloticich, na tvrzi, na dvoře popl. se dvěma popluzimi, na vsi celé, na dvorech km. s pl., ve
[35]
vsích Lhotě a v druhé Lhotě na dvorech km. s pl., poli atd. Kdyby svého muže přežila, mohou
[36]
ji jeho dědicové z těch dědin vyplatiti. K zápisu tomu dal souhlas Mařík z Pražského podhradí,
[37]
někdy písař konsistorních akt (olim notarius actorum). Actum a. d. MCCCCXII dominico post
[38]
festum s. Martini /13. listopadu]. Nad výpisem poznamenáno: Pro Cztiborio Rohlik ad
[39]
Malotieze. Úplné znční viz u Emlera Pozúst. II, str. 93.

[40]
3) Y DD. 21 jest na из. 1. N IV (str. 222) z rubeo maiorum oblig. F XIX vypsáno,
[41]
Ze Margareta, uxor olim Henrici de Maloticz, dědictví své, v Maloticích tvrz, dvůr popl., dvory
[42]
km. 8 pl, ve dvou vsích Lhotkách dvory km. s pl., poli, atd., s právem podacím v Maloticích,
[43]
na nichž 260 kop gr. věna svého zapsáno vedle jiného věna svého, postoupila po smrti své
[44]
svému synovi Cliborovi z Malotic a [prázdné místo] v dluhu 260 kop, aviak vyminila si po

[45]
Archiv Český. XXXVII. 228


Text viewFacsimile