| [1] |
/ ajimavym spisem prostonarodni slovesnosti jsou proroctví.
|
|---|
| [2] |
Jako dosud mezi lidem, bylo tomu tak zvláště za starých
|
|---|
| [3] |
dob, ze 3idé chtéjice zvédéti csud svůj, uchylovali se k osobám,
|
|---|
| [4] |
o nichž pověst tvrdila, že předpovídají budoucí věci. Za válek
|
|---|
| [5] |
mezi Řeky a Trojskými obraceli se Řekové na pověstnou již
|
|---|
| [6] |
věštírnu delfickou, kdežto Trojáné sami ve svém městě měli
|
|---|
| [7] |
prorockého Kalchanta a neśtastnou Kassandru. V krajinách
|
|---|
| [8] |
východních ještě více byl ten obyčej rozšířený. Přípomenouti
|
|---|
| [9] |
toliko třeba Písmo starého zákona, kde se celá řada proroků
|
|---|
| [10] |
uvádí. Féž v Babyloně a v Egyptě zaměstnávali se kněží
|
|---|
| [11] |
prorokovänim. Ale nejen muži, i ženy některé proslavily se
|
|---|
| [12] |
proroctvím. Jsou zahrnuty obyčejně v jméně Sibyl (Dios-
|
|---|
| [13] |
bulé; die některých ze slova „kaballa““), kteréžto jméno Sibyla,
|
|---|
| [14] |
znamená každou osobu ženskou, která zjevuje budoucí věci;
|
|---|
| [15] |
neni tc tedy vlastní jméno. Prorokyně podobné nalézáme nejen
|
|---|
| [16] |
za česů pohanských, ale již i za doby křesťanské. Počet,
|
|---|
| [17] |
zvlášté pohanských, rozličné se od spisovatelů udává: některý
|
|---|
| [18] |
spisovatel] starého věku (Plato) zná jednu, jiný opět devět
|
|---|
| [19] |
nebo deset; ve středověku konečně počet jich rozmnożen ze
|
|---|
| [20] |
dvanácü na čtrnáci. Ostatně spisovatelé staří jsou toho do-
|
|---|
| [21] |
mnění, že jest jen jedna Sibyla, která přijímá na rozličných
|
|---|
| [22] |
místech rozličné jméno. Jména těmto prorokyním dávána
|
|---|
| [23] |
byla bud od jmen zemí nebo mist: libycka Sibyla, nebo
|
|---|
| [24] |
|
|---|
| [25] |
Nejznámější jest Sibyla Kumánská, která žila za Tarquiuia
|
|---|
| [26] |
Superba. Takto čteme v rukopise pražské knihovny o ní:
|
|---|
| [27] |
8
|
|---|
