EN | ES |

Facsimile Lines

1137


< Page >

[1]
1050

[2]
1055

[3]
1060

[4]
1065

[5]
1070

[6]
s svú zmilitkú matkú, v čile
[7]
vstav nahoru z kratochvile,

[8]
o němž stviechu zářmi stěny,
[9]
šed sta jako prostřed sieni,
[10]
oblečen jsa mnohů draží.
[11]
Inhed Maria za paži

[12]
vzdviže Kateřinu vzhóru

[13]
a řkúc: Již neboj vzdoru

[14]
ani žalosti ni núze,

[15]
neb mój syn k choti i k slüze
[16]
přijal; již buď utěšena,

[17]
všte radosti nezlišena,

[18]
ale všeho smutka lišč.

[19]
V tom řečení Syn boží tíše
[20]
zače jedno pěnie časem

[21]
milým, sladkým, drahým hlasem,
[22]
jímž jiej srdce v zdraví zvlażi,
[23]
jda k niej, svých slov v slavnéj dráži
[24]
vece: Vítaj, přežádná!
[25]
Vítaj, moje choti ladná!

[26]
Pod sem, vzvolené licko,

[27]
ke mné, mila holubicko!

[28]
Bydlot sem vééné osnoval,
[29]
tobét sem korunu schoval

[30]
u mém království v čistotě.

[31]
Jakž tu piesen v svéj sladkéj notě

[32]
61


Text viewFacsimile