| [1] |
z roku 1607, 5.—10. října. 319
|
|---|
| [2] |
jam altero filio auctus est. Totum nunc rei familiari movendae se dedit; alioquin
|
|---|
| [3] |
vitam agit, dixerim, propemodum belluinam, sed malo dicere, animalem. —- Literae,
|
|---|
| [4] |
quas ad te et socerum scribo, ne aliis facile communicentur, etiam atque etiam
|
|---|
| [5] |
rogo, praesertim adolescentibus et nostratibus; multa ego ad vos, quia inter nos
|
|---|
| [6] |
est sincera benevolentia, minus caute, quae si ab aliis vulgarentur, periculum mihi
|
|---|
| [7] |
creare possent. Parum abfuit, quin epistola ad Bezam scripta, reperta inter schaedas
|
|---|
| [8] |
Paludii, nonnullas mihi molestias excitasset. Ros. III. No. Oct.
|
|---|
| [9] |
Salutem dico amicis, Placero, Arragono, Zvingero, Castilionaeo, et si qui
|
|---|
| [10] |
alii sunt, quibus officium hoc gratum fore existimes.
|
|---|
| [11] |
Konc. v knih. Bludov. 3881 fol. 117. è. 36.
|
|---|
| [12] |
*, K tomuto a k předcházejícímu psaní, znějícímu na Jana Jakuba Grynaea, je na okraji v originálu
|
|---|
| [13] |
poznamenáno rukou Žerotínovou: „Tato dvoje psaní měla býti dána in Julio; pro rozličná má zaměstnání
|
|---|
| [14] |
prodlilo se s nimi až do této chvíle. Protož kdyby někdy tato kniha k přepisování přišla, musí se přeložiti
|
|---|
| [15] |
in Octobrem post epistolam ad dominum Bonacinam, quae est numero 44.“
|
|---|
| [16] |
1432. Janovi Becherovi ze Stadenu: s velikou lítostí přijal zvěst o úmrtí vyslance
|
|---|
| [17] |
krále Francouzského Busenwalla ke stavům belgickým, s větším pak ještě zármutkem zprávu
|
|---|
| [18] |
o smrti svého přítele a rádce ve věcech náboženských Otty Casmanna; prosí Bechera, bude-li
|
|---|
| [19] |
vůbec možné, aby hleděl mu třeba proti náhradě zaopatříti u dědiců Casmannovych listy jeho
|
|---|
| [20] |
k němu, poněvadž by je velice nerad viděl v cizích rukou. Táže se ho, je-li na živu ještě
|
|---|
| [21] |
kazatel Bremský Urbanus Pierius, a jakou dal odpověď kazateli Heidelberskému Filipovi Nicolai
|
|---|
| [22] |
na spis: De omnipraesentia corporis Christi. — Na Rosicích 9. října 1607. (Konc. vlašský
|
|---|
| [23] |
v knih. Blud. 3881 f. 119 č. 45.)
|
|---|
| [24] |
1433. Zdeňkovi z Roupova: nebylo zapotřebí omluvy, že po několik měsíců nemohl
|
|---|
| [25] |
psáti Zerotínovi. Přijímá omluvná jeho slova jako znamení jeho ušlechtilosti vůči každému
|
|---|
| [26] |
a upřímné náklonnosti, již má k němu (Žerotínovi). — Na Rosicích 10. října [1607]. (Konc.
|
|---|
| [27] |
vlaSsky v knih. Blud. 3881 f. 120 č. 47.)
|
|---|
| [28] |
|
|---|
| [29] |
Richardovi ze Starhemberka: oznamuje, že chirurg jeho domů se vrací, poněvadž Althemius
|
|---|
| [30] |
se již uzdravil; synů jeho že neviděl od té doby, co je svěřil dozoru mužů z jednoty v Ivan-
|
|---|
| [31] |
čicích; Jevišovické panství by vévoda rád prodal, ať předem Starhemberk snaží se dosíci
|
|---|
| [32] |
inkolátu; poslední sjezd svolán byl jen proto, aby Ladislav Berka prohlášen byl hejtmanem;
|
|---|
| [33] |
zmiňuje se o poměrech v Uhřích, Opavsku a Rakousích; žádá Starhemberka, aby dopisy jeho
|
|---|
| [34] |
buď ničil nebo bedlivě opatroval; o smrtí Casmannově. — Na Rosicích 10. října 1607.
|
|---|
| [35] |
(Domino Riccardo baroni a Starrenberg.) Chyrurgus tuus, illustrissime domine,
|
|---|
| [36] |
restituto iam penitus valetudini (ut aiunt) Althemio et adeo opera ipsius non indi-
|
|---|
| [37] |
gente, domum revertitur; doleo vicem boni senis, quod tot dierum iter frustra illi
|
|---|
| [38] |
fuerit suscipiendum, tuam tamen ut agnosco humanitatem et in nos benevolentiam,
|
|---|
| [39] |
ita praedicare illam gratumque et ipse habere et alios stimulare ad gratitudinem
|
|---|
| [40] |
non praetermittam. Filios tuos et valere et absentiam a domo minime moleste ferre
|
|---|
