z roku 1607, 5.—10. října. 319
jam altero filio auctus est. Totum nunc rei familiari movendae se dedit; alioquin
vitam agit, dixerim, propemodum belluinam, sed malo dicere, animalem. —- Literae,
quas ad te et socerum scribo, ne aliis facile communicentur, etiam atque etiam
rogo, praesertim adolescentibus et nostratibus; multa ego ad vos, quia inter nos
est sincera benevolentia, minus caute, quae si ab aliis vulgarentur, periculum mihi
creare possent. Parum abfuit, quin epistola ad Bezam scripta, reperta inter schaedas
Paludii, nonnullas mihi molestias excitasset. Ros. III. No. Oct.
Salutem dico amicis, Placero, Arragono, Zvingero, Castilionaeo, et si qui
alii sunt, quibus officium hoc gratum fore existimes.
Konc. v knih. Bludov. 3881 fol. 117. è. 36.
*, K tomuto a k předcházejícímu psaní, znějícímu na Jana Jakuba Grynaea, je na okraji v originálu
poznamenáno rukou Žerotínovou: „Tato dvoje psaní měla býti dána in Julio; pro rozličná má zaměstnání
prodlilo se s nimi až do této chvíle. Protož kdyby někdy tato kniha k přepisování přišla, musí se přeložiti
in Octobrem post epistolam ad dominum Bonacinam, quae est numero 44.“
1432. Janovi Becherovi ze Stadenu: s velikou lítostí přijal zvěst o úmrtí vyslance
krále Francouzského Busenwalla ke stavům belgickým, s větším pak ještě zármutkem zprávu
o smrti svého přítele a rádce ve věcech náboženských Otty Casmanna; prosí Bechera, bude-li
vůbec možné, aby hleděl mu třeba proti náhradě zaopatříti u dědiců Casmannovych listy jeho
k němu, poněvadž by je velice nerad viděl v cizích rukou. Táže se ho, je-li na živu ještě
kazatel Bremský Urbanus Pierius, a jakou dal odpověď kazateli Heidelberskému Filipovi Nicolai
na spis: De omnipraesentia corporis Christi. — Na Rosicích 9. října 1607. (Konc. vlašský
v knih. Blud. 3881 f. 119 č. 45.)
1433. Zdeňkovi z Roupova: nebylo zapotřebí omluvy, že po několik měsíců nemohl
psáti Zerotínovi. Přijímá omluvná jeho slova jako znamení jeho ušlechtilosti vůči každému
a upřímné náklonnosti, již má k němu (Žerotínovi). — Na Rosicích 10. října [1607]. (Konc.
vlaSsky v knih. Blud. 3881 f. 120 č. 47.)
1154.
Richardovi ze Starhemberka: oznamuje, že chirurg jeho domů se vrací, poněvadž Althemius
se již uzdravil; synů jeho že neviděl od té doby, co je svěřil dozoru mužů z jednoty v Ivan-
čicích; Jevišovické panství by vévoda rád prodal, ať předem Starhemberk snaží se dosíci
inkolátu; poslední sjezd svolán byl jen proto, aby Ladislav Berka prohlášen byl hejtmanem;
zmiňuje se o poměrech v Uhřích, Opavsku a Rakousích; žádá Starhemberka, aby dopisy jeho
buď ničil nebo bedlivě opatroval; o smrtí Casmannově. — Na Rosicích 10. října 1607.
(Domino Riccardo baroni a Starrenberg.) Chyrurgus tuus, illustrissime domine,
restituto iam penitus valetudini (ut aiunt) Althemio et adeo opera ipsius non indi-
gente, domum revertitur; doleo vicem boni senis, quod tot dierum iter frustra illi
fuerit suscipiendum, tuam tamen ut agnosco humanitatem et in nos benevolentiam,
ita praedicare illam gratumque et ipse habere et alios stimulare ad gratitudinem
non praetermittam. Filios tuos et valere et absentiam a domo minime moleste ferre
