EN | ES |

Facsimile Lines

1071

< Page >
[1]
111

[2]
swan ul der riltersehefte phat
[3]
vrou Minne si behwungen hat
[4]
und git in ritterlichen mnt.
[5]
man sach gein riller ritter gut
[6]
vintlich gebaren uf dem plan,
[7]
240 ouch liezen div zesamne gan
[8]
die helde sd nîtliehe. [374 «|
[9]
daz man daz ertriche

[10]
sach biben von ir urse louf;
[11]
mit hurte kômen si zehouf

[12]
in ritterlichen êren,

[13]
als si wol kunde leren

[14]
nach gewonheit ir kurteis:

[15]
der Beheim staclı den Franzeis
[16]
kreftlich nit ellentricher hant,

[17]
23

[18]
o

[19]
A

[20]
245

[21]
250 daz im des siges warl bekant

[22]
von
[23]
des

[24]
dem ritter üz erkorn.
[25]
Walhen urs dó was verlorn,

[26]
daz zóch der Béheim mit nn hin.

[27]
Daz

[28]
was ein prislich gewin

[29]
255 dein. éren richen gaste.
[30]
ein lutzel er dó raste,

[31]
255 wan, ?%% vrow, ?5' vnde git ritterlichen mvt, 23% gegen,
[32]
242 daz ] ertriche, 243 vrs, 245 ritterlicher, 246 kvnden, z škrábáno, 241 kvr-

[33]
tevs, 248 Frantzevs.

[34]
236. Vedle tvaru habe, habest,
[35]
habet vzniká brzo stažený hé, hès,
[36]
hât, a 1. os. dle analogie bez-
[37]
příponných sloves gán a stán při-
[38]
jímá koncovku z; vedle těchto
[39]
dlouhých tvarů vyskýtají se dosti
[40]
brzo zkrácené han, hast, hat,
[41]
z nichž 2. a 8. osoba se udržely
[42]
dosud; v naší básní rýmuje hát,
[43]
tát několikráte, ale han: kan (1)
[44]
a zde hat: phat.

[45]
240. zesamne gdn scil. kon, sbli-
[46]
žení, sehnání ke klání.

[47]
241. nitliche nepratelsky, nit je
[48]
mysl nepřátelská, zvláště v boji —
[49]
„hnali k sobě, jakoby k vážnému
[50]
boji*.

[51]
244. hurt, fre. heurt, srazeni, nà-
[52]
raz. — klani se dalo s „hurt”. jest-
[53]
liże konć se srazily hlavama; takto
[54]
útočiti nazývá se „hurtecliche rî-
[55]
ten“,

[56]
241 kurteis, obyć. kwrtoisie (onen
[57]
tvar byl asi v Cechach obvykly,

[58]
nebo i Ulrich von Eschenbach
[59]
užívá ho ve Wilhelm v. Wenden
[60]
1365) zdvořilost, dvorské vycho-
[61]
vání vůbec.

[62]
248. stechen zde tolik co ale ste-
[63]
chen, sbodnouti, neboťjenom v tom-
[64]
to případě patřil kůň přemoženého
[65]
rytíře vítězi. Možnosti při klání
[66]
jsou ještě, že 1. oba rytíři roz-
[67]
třiští svá kopií a zůstanou na ko-
[68]
ních (besitzen), pak by žádali nová
[69]
kopí a hnali by na sebe znovu,
[70]
2. že prudkosti útoků praskl jed-
[71]
nomu rytíři pobříšník koně, pak
[72]
by bojovali meči. Básník nelíčí
[73]
technicky, sice by neopomenul říci,
[74]
kam český rytíř mířil, zda-li na
[75]
„čtyři hřeby“ štítu, anebo na šňůru
[76]
helmu.

[77]
252. Walhe nebo Walch, cizinec
[78]
z národů románských, hlavně
[79]
Francouz, později obyčejně Ita-
[80]
lián, čes. Vlach.

Text view • Facsimile