EN | ES |

Facsimile Lines

1071

< Page >
[1]
2

[2]
=

[3]
der kunic Alexander.
[4]
Schiänatulander,

[5]
der reine junge telphin,

[6]
der tete daz offenlichen schin
[7]
daz er nach ritlerschefle rune,
[8]
als in ir minne des belwane,
[9]
sigünen, der vil reinen. melt.

[10]
des hänt die büch uns vil geseil

[11]
und ist ân zwifel uns bekant:

[12]
101

[13]
son blut ein hell in Béheimlant
[14]
der uns wérlich erzeiget hàt
[15]
daz er mit ritterlicher tàt

[16]
31 kunich eZdy, ?? Tschionatulander, ?* tet, ?! Sygunen, mait,

[17]
26 ditz, gesait, ?° in zwitel, © blvet.

[18]
brodruzstvich dojde opravdivého
[19]
štěstí. O poměru Hartm. price
[20]
k originálu v ohledu esthetickém
[21]
nejlépe jednal Scherer v Gesch.
[22]
d. dtsch. Litt. Báseň se zachovala
[23]
necelá, vydali ji Haupt (2. vyd.
[24]
1971) a Bech v „Deutsche Classiker
[25]
des Mittelalters“ IV. (2. vyd. 1871).

[26]
Gahmuret, otec Parzivalüv a hr-
[27]
dina prvních dvou knih Wolfra-
[28]
movy básně (podobně i Tristram
[29]
začíná životopisem Rivalina, otce
[30]
jeho). G. získá svou udatností dvě
[31]
ženy: první, pohanku, opouští, než
[32]
se mu narodil syn, černobílý Fei-
[33]
refiz, a také Herzeloidu zanechá,
[34]
vydávaje se na nové dobrodružství
[35]
ve službách baruka (kalifa), ve
[36]
kterých padne. Jeho synové setkají
[37]
se pak, Feirefiz stane se křesťa-
[38]
nem, rozšíří mírným způsobem
[39]
víru v zemi své a jest otcem po-
[40]
věstného kněze Jana.

[41]
Wiealois, srv. pozn. 87; Lanzelet
[42]
v mládi byl unesen a pak vycho-
[43]
ván od mořské ženy Vivianv; po
[44]
nekonečných dobrodružstvích po-
[45]
jme za ženu krásnou Iblis, které
[46]
Jedině slušel plášť, jenž každé ženě,
[47]
dle jejích vad, byl velký nebo malý.
[48]
— Německou báseň Ulricha von
[49]
Zazikoven vydal Hahn (Frankfurt
[50]
1845). Z básné Heinricha von dein
[51]
Türlin je zachovan jen zlomek pod
[52]
názvem „Der mantel“ (vyd. War-
[53]
natsch, Breslau 1883).

[54]
11. Wilhelm, jest svatý Vilém,
[55]
markrabi akvitànsky, hrdina ná-

[56]
rodní pověsti francouzské. IK ne-
[57]
dokončené básní Wolframnově (vyd.
[58]
Lachmann) přibásníl první čásť
[59]
Ulrich von dem Türlin, posledui
[60]
Ulrich von 'ürheim. (Clarus, Her-
[61]
zog Wilhelm von Aquitanien, Mün-
[62]
ster 1864; Guillaume d'Orenge,
[63]
chanson de geste des XI.— XIII.
[64]
siècles, publieés par W. J. Jonc-
[65]
bloet; Casparson, Wilhelm von
[66]
Oranse). Ziturel, první opatrovník
[67]
svatého grálu, jemuž vystavěl
[68]
hrad; že stále viděl svatý grál,
[69]
dosáhl velmi vysokého stáří. Bá-
[70]
seň objemná o grálu, známá pod
[71]
jeho jménem, pochází od Albrechta,
[72]
byla však od středověku až do
[73]
movi. Jeden rukopis nedbale
[74]
otiskl Hahn: Titurel, Guedlinburg
[75]
1842. Nové vydání chystá Zarn-
[76]
cke: Der Graltempel, vorstudie
[77]
zu einer ausg. d. jüngern Titurel
[78]
(Leipzig 1876).

[79]
12. recke (ahd. wreccheo, reccheo),
[80]
vlastné vyhnanec, z éelioz se vyvi-
[81]
nul vyznam toulavého hrdiny, hle-
[82]
dajicihoslużby cizi, pak hrdiny vů-
[83]
bec. Slovo, kteréiv češtinězdomác-
[84]
nělo, vyskýtá se častěji v básních
[85]
národních než dvorských.

[86]
13. Albrant, ve Wolldietrichu
[87]
jeden syn Berchtungüv (D. 1X.
[88]
100, 214, X. 100), který však ne-
[89]
vystupuje tak, aby zasluhoval toho
[90]
uvedeni; dle jména, upominajiciho
[91]
na Alibrandra, nordické jméno
[92]
Hadubranda, syna Hildebrandova,

Text view • Facsimile