[1] |
16. Wolfram von Eschenbach: Parzival (1205—15).
|
---|
[2] |
|
---|
[3] |
Treverezent vypravuje o svých dobrodružstvích mezi jiným“
|
---|
[4] |
496, 15. und do ich fir den Róhas
|
---|
[5] |
durch aventiure geslrichen was,
|
---|
[6] |
dà kom ein werdiu cezzdzsc/ diet
|
---|
[7] |
úz durch tjoste gegenbiet.
|
---|
[8] |
Rohas jest Rohatec; dle této zmínky byli to Slovinci,
|
---|
[9] |
kteří nejprvnější ze všech Slovanů přiučili se rytířskému klání;
|
---|
[10] |
bylť ve Štyrsku velmi čilý ruch rytířský, nejsilnější ve všech
|
---|
[11] |
zemích bavorského kmene, a rozumí se, že působil také na
|
---|
[12] |
národy sousední. Znalosť klání u Slovinců v první třetině tři-
|
---|
[13] |
pnáctého století dosvédéuje téz Ulrich z Liechtensteina:
|
---|
[14] |
17. Uolrich von Lichtenstein: Frowen dienst (1255).
|
---|
[15] |
|
---|
[16] |
Na své vypravć z Mestry do Čech!) dostane se Ulrich
|
---|
[17] |
v sedmý den po svatém Jiří r. 1227 do Korutanska. Za Vraty
|
---|
[18] |
(Tor, nyní Thòrl) očekává ho kníže Bernard a jeho rytíři,
|
---|
[19] |
snidajice po tehdejším zvyku na louce. Uvitaji ho
|
---|
[20] |
192, 17. der fůrste und die gesellen sin
|
---|
[21] |
mich hiezen willekomen sin.
|
---|
[22] |
ir gruoz was gegen mir alsus:
|
---|
[23] |
,ouge waz premi, gralva Venus“.
|
---|
[24] |
Ulrich zláme tu osmnáct oštěpů a rozdá patnáct prstenů ;
|
---|
[25] |
ryliri 1 knize doproväzeji ho do Villachu (Bélaku), kdeZ zläme
|
---|
[26] |
oštěpů patnáct a rozdá: dvanáct prstenů těm, kleří na nem
|
---|
[27] |
zlomili oštěp svüj. V osmnácty den prijede do Mürzzuschlagu,
|
---|
[28] |
kdež mu vzkazuje Otte von Buochowe svym poslem:
|
---|
[29] |
216, 23... .. vil edeliu künegin
|
---|
[30] |
iuch heizet willekomen sin
|
---|
[31] |
in ditz lant cin wzzzdzsch wip.
|
---|
[32] |
Takto piestrojen polyka se s ,paní Venuii^ v odévu
|
---|
[33] |
ženském, ověnčen, s naušnicemi na přilbě:
|
---|
[34] |
1) Srv. odst. II.
|
---|