16. Wolfram von Eschenbach: Parzival (1205—15).
(Vyd. Lachmann).
Treverezent vypravuje o svých dobrodružstvích mezi jiným“
496, 15. und do ich fir den Róhas
durch aventiure geslrichen was,
dà kom ein werdiu cezzdzsc/ diet
úz durch tjoste gegenbiet.
Rohas jest Rohatec; dle této zmínky byli to Slovinci,
kteří nejprvnější ze všech Slovanů přiučili se rytířskému klání;
bylť ve Štyrsku velmi čilý ruch rytířský, nejsilnější ve všech
zemích bavorského kmene, a rozumí se, že působil také na
národy sousední. Znalosť klání u Slovinců v první třetině tři-
pnáctého století dosvédéuje téz Ulrich z Liechtensteina:
17. Uolrich von Lichtenstein: Frowen dienst (1255).
(Vyd. Lachmann).
Na své vypravć z Mestry do Čech!) dostane se Ulrich
v sedmý den po svatém Jiří r. 1227 do Korutanska. Za Vraty
(Tor, nyní Thòrl) očekává ho kníže Bernard a jeho rytíři,
snidajice po tehdejším zvyku na louce. Uvitaji ho
192, 17. der fůrste und die gesellen sin
mich hiezen willekomen sin.
ir gruoz was gegen mir alsus:
,ouge waz premi, gralva Venus“.
Ulrich zláme tu osmnáct oštěpů a rozdá patnáct prstenů ;
ryliri 1 knize doproväzeji ho do Villachu (Bélaku), kdeZ zläme
oštěpů patnáct a rozdá: dvanáct prstenů těm, kleří na nem
zlomili oštěp svüj. V osmnácty den prijede do Mürzzuschlagu,
kdež mu vzkazuje Otte von Buochowe svym poslem:
216, 23... .. vil edeliu künegin
iuch heizet willekomen sin
in ditz lant cin wzzzdzsch wip.
Takto piestrojen polyka se s ,paní Venuii^ v odévu
ženském, ověnčen, s naušnicemi na přilbě:
1) Srv. odst. II.
