Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
206
facilius, inguit, est verbis guam operibus philosophari, et guum viginti annuis
aureis contentus tot praeclara loquor, ut, quae praecipio, etiam faciam, tripli-
cata mercede adduci non possem. Quodsi iocari licet paterisque me homines,
ut tu vis, nocentes, quos aliquando familiariter amavi, defendere, quod neque
Panetius neque M. Tullius improbant, nihil forsitan poenitendum egerunt: nam
cum multos imitati sunt, qui nulli mulieri legitime conmngi voluerunt, nisi
eius foecunditatem prius experirentur, tum Guilhemum Saxoniae principem,
qui puellam, cui assueverat, vix conclamato funere uxoris, patrum nostrorum
memoria, sibi matrimonio copulavit; et ne me putes tecum parum christiane
agere, Alexander pontifex Romanus eius nominis tertius: »inter opera«, inquit,
»charitatis non minimum est errantem ab erroris sui semita revocare«; ad-
iungit deinde: »Statuimus, ut omnibus, qui publicas mulieres de lupanari extra-
xerint et duxerint in uxores, id quod agunt, in remissionem proficiat (illis)
peccatorum,« ut iam isti nostri amici, quae eorum pietas religioque est, non
absurde fecisse credi possint, si puellarum, quarum simplicitati multis annis
illuserunt, nunc saluti consulere cupiunt. Vale, et pro nugis nugas accipe. Ex
Hassensteyn 19. Januarii.
Kdo byli oni dva přátelé, učeností poněkud slynoucí, jejichž poklésky Pibra za dobré
uznal Bohuslavovi oznamovati, nevíme určitě. (Jeden z nich snad byl Viktorin ze Všehrd.)
Proto také list všelikému vročení se vymyká. Uvedený v listu případ ukvapeného manžel-
ství druhého týká se vévody saského Viléma, který ihned po smrti manželky Anny, sestry
krále Ladislava (|) 13. list. 1462), oddati se dal s konkubinou svou, Kateřinou z Branden-
steina, vdovou po rytíři z Hesberka (v. Bóttiger, Gesch. Sachsens I [1830] str. 332).
178.
Bohuslav Janovi z Pibry.
— 18. července. Odmítá stížnost na to, že mu málokdy píše, i svaluje vinu na něho,
který prý sám činí tolikéž. (Nova epist. app. 442.)
Joanni de Pibra s. p. d. Quod quereris raro te a me literas accipere, id
nemini iustius quam tibi tribuere potes, qui me longo iam tempore nullis ad
rescribendum quaestionibus provocas, sed quotiescunque aliquis nostras Pragae
est, occupatum te esse ais, quasi mihi simili excusatione uti non liceret. Itaque
facito, ut, quae a me requiris, ipse prior praestes: et senties nihil esse nobis
in scribendo impigrius. Vale. Julii 18.
List bez obsahu, nevročitelný zrovna tak jako následující.
179.
Bohuslav Janovi z Pibry.
Z Hasišteina — 15. září. Aby mu sám napřed častěji psal, chce-li dostávati od něho
listy častěji. (Luc. 146.)
Joanni suo de Pibra s. p. d. Acciperes crebras a me literas, si crebras
dares; quoniam autcm co loco constitutus, ubi tibi materia scribendi deesse
