946

This is where the footnotes go.

View options

Show: Formatting <lb> Images

Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.

IX

vání několika mladíků, z nichž dva byli synkové po zemřelém zatím bratrovi Mikuláši. Učitelem jejich byl Jan Sturnus, s nímž, jak četné hříčky poetické svědčí, zvlášť přátelsky obcoval náš výtečník. Jen ještě dvakrát vyrušen byl poněkud z klidu svého Bohuslav. Poprvé brzy po svém návratu z Budína, ana vyskytla se nová kombinace, jež povýšení k biskupské hodnosti znova mu slibovala. Umřel totiž biskup ve Vladislavi v Polsku, a koadjutor Vrati- slavský Jan Turzo ochoten byl za cenu biskupství toho ustoupiti ve Vratislavi Bohuslavovi. Ale i tentokrát vše se zhatilo: (l. 103). Podruhé vyrušen byl z klidu korunováním malého Ludvíka r. 1509, jehož v Praze byl účasten (1. 166). Umřel konečně podle listu Šlechtova 13., podle zprávy Vinařického 11., podle Lupáčovy 17. list. 1510, nedosáhnuv ani úplných 50 let věku (pozn. k l. 197).

Ten jest zkrátka běh života Bohuslavova. O přátelích a známých jeho, jimž listy následující svědčí, nemíníme se zde rozpisovati zvlášť: obšírněji o nich bude jednáno v monografii svrchu slíbené, nejpotřebnější pak zprávy nacházejí se v poznámkách k listům přidaných. Ze spisů Bohuslavových toliko listy níže otištěné mohou býti předmětem zvláštní úvahy. která zde následuje a v níž vydavatel hledí napřed k povšechné charakteristice korrespondence Bohu- slavovy, potom k pramenům, z nichž vydání toto vyplynulo.

Již svrchu bylo podotčeno, že epistolografie jest zvláštní uměle vypěsto- vaná odrůda spisovatelské činnosti humanistů, kterou i oni sami i vrstevníci jejich probudilejší vysoce cenili, a která venkoncem jest charakteristickou známkou celé té učené společnosti. Odvážilit se oni jako v jiných oborech také v této příčině výhost dáti skřehlým formám středověkým, jakým vyučo- váno v starých retorikách, i říditi se vzory staroklassickymi, zejmena listy Ciceronovými, i naplniti tyto nově vyleštěné formy zvláštním duchem svým. Sloužilyť arci větším dílem také jejich dopisy potřebám všedního života dušev- ního i hmotného, ale praktická stránka ta ztrácela svou prosaickou hranatost ušlechtilými formami klassické dikce, kořeněné na místech příhodných vtipy a žerty. Že kromě toho listy ty oplývaly klassickými reminiscencemi realnými, aby sčetlost a učenost pisatelů byla na jevě, netřeba ani dokládati, ačkoli sluší též připomenouti, že mnozí humanisté — zajisté na svůj prospěch — těchto klassických šperků v dopisech užívali jen slušnou měrou. Jelikož pak, jak svrchu napověděno, samo tajemství listové, určené jen adressatu, připiso- váno často na zvláštní cedulku, ale list sám určen na odiv širokému obecenstvu, možná považovati mnohé dopisy takové za jakés předchůdce novějších causerií a feuilletonů, adressati pak jsou zde jen jaksi vyznamenanými osobami, jimž causerie ty byly věnovány. Odtud plyne často projevovaná radost od pro- slulejších humanistů listy poctěných adressatů, odtud slušná vděčnost oslave- ných maecenatů, odtud ale také věcná práznota mnohých takových umělých výrobků, any listy naplněny samou láskou, samým přátelstvím, nemírným velebením — a pochlebenstvím. Vůbec směje se z listů těch samá lahoda a zdvořilost, ale šklebí také druhdy neutajitelná neupřímnost. Takové jsou listy humanistů přátelské: avšak cháska ta nerozpakovala se, podrážděna nenávi- děným soupeřem, psáti také nad míru ostré listy útočné (invektivy), které oplývají ironií, sarkasmem, ano druhdy i kalem lží a sprostoty. Vedle těchto