Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
4 ZBYTEK
Matky take newydyefie
5o Gedno myelye myftra fweho
3* Naywyeczeho (wyeta feho
Gemuz gey byl kral poruczyl
By gey czity mudrolti vczyl
Myegefye wfobye fmyffl mlady
5 Neumye flobye daty radi
Neprzetele wfydy wítachu
Swogy onyem nepodbachu
Tak ffye zemye zhuby wfyeczka
Gez prwe byefye plneczka
10 Neby dofty ot blyznych horzie
Az ylone [trany morzie
Kral darus lydy wylla
Ze tu zemy bez czyfla
Zbawychu kazdeho prawa dobra
15 Ktoz czo moze ten to pobra
Konmy [kotem zbozym ruchem
Gehoz kto neflichal (luchem
Iakz czoz czyzy nepogechu
/iwgy To wfye ponych czizy wzyechu
хо Kdazto bude wzlem pobyeda
Nenye kto czo powyeda
Gedno kazdy horzie byeda.
Hic soluebatur tributum Cesari.
Gyz zemye vporobye Itafye
Azamorze dan dawalye
25 Neb ten byelye geftye dyetye
Wgehoz gye ftaty ofwyetye
Newyeda czo zdyety ffobye
Wtey [tralty wtey porobye
Tak wzdy bywa wtaku dobu
» Kdyz hlawa wftonye mdlobu
Vdy fotnye wladnu ffobu
Tyech let zemye welmy zhynu
Az knyezeczye mladoft mynu
Almyfla wyecze prziftupy
35 Kdaz zdetynych let wyftupi
Vrozomye dobrzie tomu
Zlo vporobye byty komu
Snad mozelye tak gyz gmyety
Druhe leto podefety
125 matky také nevidieše;
jedno mieše mistra svého,
9" najvé&(&)ieho svéta sého,
jemuž jej byl krát poručil,
by jej čsti, múdrosti učil.
130 Mějéše v sobě smysl mladý,
neumě sobě dáti rady.
Neprietel(i)e vsidy vstachu,
svoji o něm nepodbachu.
Tak sé zemé zhubi všecka,
185 jež prvé bie&e plneéka.
Neby dosti ot bližních horě,
až i s oné strany morě
kráľ Dariuš lidi vysla,
že tu zemi bez čísla
10 zbavichu každého dobra.
Ktož co može, ten to pobra:
koňmi, skotem, zbožím, rúchem,
jehož kto neslýchal sluchem;
jakž což cizí nepojechu,
145 to Vše po nich svoji vzéchu.
Kdažto bude v zlém poběda,
nenie kto co povéda,
jedno każdy: horć, běda!
III. Již země v porobó staże
150 à za morě daň dáváše;
neb ten bieše ještě dietě,
v jehož je státi osvětě,
nevěda co sdieti sobě
v tej strasti, v tej porobě.
155 Tak vždy bývá v takú dobu,
když hlava vstóně mdlobü,
üdi sotné vládnü sobü.
Téch lét zemé velmi zhynu,
aZ knieZecie mladost minu
160 a smysla viece pristüpi;
kdaż z detinnych lét vystüpi,
urozomć dobre tomu,
zlo v porobě býti komu.
Snad moz(i)ese tak jiż jmieti
165 druhé 1éto po deséti;
