EN | ES |

941

941

Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
index   < Page >

ZBYTEK SVATOVÍTSKÝ.

Hic incipitur Boemicalis Alexander.

1* Genz zeymene byl wyehlaffny Gehoz rozum byl tak yafny Ze gmu bylo wlyeczko znamo Wzemy vmorzi whwyezdach tamo 5 Ten wlak tíftweru wyecz wyczita Gez przied geho [myflem fkrita Kak mam prawye (irdeze radne Wíak mam trzy wyeczi nefmadne A pak owfyem cztwrte wyeczi 10 Smy/lem nemohu doffyeczi Kdez (ye czlun v wodach plazi Akdez had polkalach lazi Kdez orel witupi woblaky Kto ma tako fwyetla zraky 15 By mohl ty czyefti poznaty Ande [y kazda potraty Iakz ta trogye wyecz pomyne Tako gye gich fled pohyne Ty trzy czieft1 znaty pylno 2 Ale ze owffyem vfylno Czyeltu czlowyeka mladeho Znaty wrozko[fy chowaleho Wtoho myfíly wezdy bluzi Ny gye kdy czele poluzy ss A kdyz ten wnyeczem bludy Gyenz fmyflem wfyel nawfye lydi 2* Acz [ye kde vmych flowyech potknu Snad mne pron wtom nycz nedo'knu Neb [fem prziednym tako maly Iakz prziedelwem zwyerz vítali 5 А przied flüczem woffcztyena [wyeczka Neb prziedmorziem myelka rzieczka Wíak ffyem to zmladoft1 (lychal Gehoz ffemffye wzd1 vftichal Tu myl magy mnozi lyde 10 Ze tak brzo zle pofudye Wtom rziedko wynde zprzifflowye Gedny proto nepochwale Ze mayucz [myfla vmale

1” I. JenZ ze jmene byl véhlasny,

jehož rozum byl tak jasný, že j'mu bylo všecko známo v zemi, v mori, v hvězdách tamo;

5 ten však čtveru věc vyčítá, jež pred jeho smyslem skryta: kak mám, pravě, srdce radné, však mám tri věci nesnadné, a pak ovšem čtvrté věci

10 smyslem nemohu dosieci: kdež sě člun u vodách plazí a kdež had po skalách lazí, kdež orel vstúpí v oblaky. Kto má tako světlá zraky,

15 by mohl ty cesty poznati, ande s(é) kaZdá potratí? Jakž ta troje věc pomine, tako jejich sléd pohyne. Ty tri cesty znáti pilno,

so alé že ovšem úsiľno cestu člověka mladého znáti v rozkoši chovalého. V toho mysli vezdy blúzi, ni jé kdy celé posüzi.

% A když ten u něčem blúdi, jenž smyslem všel na(d) vše lidi,

2" ač sě kde v mých sloviech potknu,

snad mne proń vtom nic nedo(t)kni; neb sem préd nfm tako maly, so jakž préde lvem zvét ustaly à préd sluncem vošténá sviečka neb préd morém mélká riecka. Však sem to z mladosti slýchal, jehož sem sě vždy ustýchal: sstu mys? maji mnozi lid(i)e, że tak brzo zlé posûdie. V tom riedk(y) vynde z prislovie. Jedni proto nepochválie, že, majúc smysla u málě, 1

Download XML • Download text • Manuscript line view • Facsimile