Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
výhledy — vyřatý
6; LII, 8 atd., nejspíše z mammoty.
Taktéž u Komestova
výhledě v. výhledy |
výhledi(e) v. výhledy
výhledy (vyhledi?) pl. f. = specular 2096
wyhledi AB — Wiesb. 1002 — Veles.
- wyhledye specula Boh. 733 (var.
wyehleda omylem)= wyhleda Lact. aid.
vyhlezd? = extilium 1326 wihlezd (vým
pupéen); Rontert rempcät, hlempeśt,
vyhlezd, viecina, puplen: jména vnitř-
nich ovgdnù tëla (syon. exta — vnitï-
nosti).
vyhné f. — ignita (m. ignitabulum, krd-
ceno hlavetovsky» 2617 wyhnye (rým
kovárnó; honlext kovárné, vyhné, ná-
kovadlen, méch...) — Boh. 873 (igni-
tabulum) — Wiesb. 1185 (wyhen) —
Veleś. — Mam. A 24" ałd. Srovn. m.
jméno jihoč. Výhně — Vyhen (od 1358),
slc. Vyhné, srb. Viganj Elymolog5
Mlz. Csl. 78.
vyhonir m. (-yr?) : incedula 284 wiho-
nit AB (rym zdyr): ,,volatilia cam-
pestria/'.
vyhFiect v. vichřice
vychlavek v. vijehlavek
východ m. — egressus 1565 vychod —
Lact. aid.
— ortus 74 wychod (rym plod) — Boh.
40 — Wiesb. 25 atd.; vzchod u Klarela
— gradus.
— addita 1996 wichod (édst domu) A13;
kontext záchod, východ, sráč, pottéb-
né atd
vychodénie v. nevychodénie
vyjaté v. vyňaté
vykal m. — sperma 1382 wykal (rym
protahal) AB — Boh. 424 - : Slov. Třeb.
15 = Wiesb. 483 atd.
-vykalivć v. zvykalivé
-vykdnie v. zeykánie
-vykara v. privykara
vykladab m. = expositarius 440 wykla-
dab ,,clauda monstra''.
-vykovdnie v. zvykovánie
vykup? — eximie 1016 wikup (rým bis-
kup); srovn. csłov. vbkupb; snad spojił
s eximo — vyküpiti.
vyküpenie nt. — redempcio 2486 vyku-
peníe (rym spasenie) atd.
vykupitel m. — redemptor 33. wikupitcl
vykúpili ». vykúpenie |
507
výkuš m. = forile 1959 vykuss AB =
Nn 68%a wycuss — Vele$. = Lact.
(,aliquid supra fores factum" Jg.)
ald., bablickćho puvodu, z Cant. cant.,
nejspise z mammotr. Né. dial. chod. vy-
ku$ (Zty: výkuš chod. jem. Čapek-Chod,
Turbina 3, 558, vyjkuš J. F. Hruška,
Slovn., té2 Ndr. Listy 1916, ¢. 77, str.
le», pol. wykusz; ze słarsiho vikuš, to
z němě.; významem splynulo s arkýř =
vikýř; doklady a výklad T. Janko,
CMFL. VI, 19 nn,
vylicitel m. — clucidator 1235 wyliczi-
tel = Mam. A 21° = Slov. Tieb. 15 =
Lact. atd. vylotníici v. milétníci
vylupek m. — erux 692 wilupek ACG =
Veles. atd., kontext mišpilice, výlupek,
luščina, hvížď... „fructus“. Jg =
„ořech zralý, který se sám vyloupl“.
vymé nt. — ubera 464 wymie (rym zvic-
i6) AG (B mvme omylem) : Boh. ^?
(uber) — Wicsb. 468. (wyme) - Veles.
— Mam. A 36" (4. uberum wymyen 17^)
= Mam. E 309" — Lact. (waymie) —
vejmé Frant. práva 26, nyni vemeno,
mor. slc. vyrneno.
= pigra v. ujmy.
[Vymluv m. —talliope Vokab. 369 wy-
mluw (meżi jmeny Mus), seme.
vÿmluva {. = condicio 2274 wymluva
AB (rým smlüva) aid. (Slov. Treb. 15:
vymluvenic)
[vymluvenie nt. = diffinicio Vokab. 170
wymluwenic (přidáno jen v Klem., v.
pozn. L) „de rethorica“.
vymluvití v. vymluvenie
(vy mluvná adj. (. = eloquialis Fysiol. 581
gl. wymluwna afd.
vymoci r. vymożenć
| vÿmol m. alluvium 353 wymol АВС
Lact afd.
[vymożenć part. nt. . absolutum no-
men) Vokab. 58 wymozene ad.
výmy v. ujmy
výmysl m. — idea 56 wymis) (dvojslabič-
né) AC = Veleš. atd.
vyňalá v. vyňatý
vyňaté v. vyňatý
[vyňatý part.: derivativa (nomina) Vo-
kab. 47 wynata (var. wynycta odchyluc)
»de grammatica".
—abstractum (nomen) Vokab. 134 wv-
nyafe (var. wvgate) ,,de grammatica".
