354

This is where the footnotes go.

View options

Show: Formatting <lb> Images

Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.

158

2. (Jako 2. díl předešlé postilly): „Postilla česká na ob- zwldśtni sodtky celćho roku ...* 1546.

Celá postilla ve 4, r. 1553. (Jg. 215.)

Vydání z r. 1546. obsahuje předmluvu Spangenbergovu, Luthe- rovu, a výklady na nedělní evangelia (jen na evangelia, neboť vý- klady epištolní přidružily se k nim až ve vydání z r. 1557.)

3. „Postilla česká, anebo vajkladové na epištoly a «vangelia nedělní i také sváteční přes celý rok z latinského a ně- meckého jazyku v český přeložená, nyní pak v dobrý pořádek a v jednu knihu uvedená, tak, jakž týž pořádek církev křesťanská od první neděle adventní až do poslední neděle po sy, Trojici zachovává . . . K nížto přidáno jest patnáctero kázání o mrtvých tělích, i také LX příkladův z písem svatých vybraných, že se těla mrtvých mají pochovévati.. . Figurami péknÿmi ozdobena a vytištěna v slavném říšském městě Normberce u Jana Montana a Voldficha Neybera /. p. 1557“, (Fol., un. 54 A 45, mus. 35 A 9, 540 listů). Pak jiné vydání z r. 1566 (Fol., un. 54 B 45). — Postilla tato délí se na 3 díly („strany“): 1) Od 1. nedéle adv. aZ inel. Veliky pátek; 2) od Hodu Božího Velikonočního do 1. neděle adventní; 3) výklady na epištoly a evangelia o svátcích přes celý rok. Před- mluvy jsou tytéž jako ve vydání z r. 1546 a 1553. „Jest místy jizlivá proti katolíkům, čeština dobrä, dobropisemnost špatnější.“ (Jg. 215.)

Spangenberg čerpal mnoho z postilly Lutherovy, Korvínovy a j, jak připomíná v předmluvě. Ve výkladech svých klade otázky a odpovědi na způsob katechismu.

Spangenberg užívá často ostrých slov proti kato- líkům. Katolićti kněží, které nazývá „svatoskutečníky“ a „pokry- tými papeženci“ (I 42%),*) prý myslí, „že na jich pyšných slovích, ceremoniích, kostelních nádhernostech a na římských odpustcích všecko záleží...“ (1. 42%). V kázání na Zelený čtvrtek Špangenberg stěžuje si na „papežence“, že „učinili z velebné svátosti obět a uvedli jednu mši po druhé, za mrtvé i za ty duše, kteréž se v jakéms očistci zdržovati mély .... Odtud také původ svůj vzaly hrozné ohavnosti rozličných mší, jako mše pokautní, kteréž se sloužily proti povětří, proti válkám, proti drahotě, proti moru etc. A nebylo téměř žádné nemoci a neb protivenstvi, kteréž by obzvláštní mšsa a neb sepsané kolekty v msélu nemëlo .. .“ (I. 130*).

3) citováno z vydání z r. 1546.