EN | ES |

1169

1169


Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.

index   < Page >

31

solnohradsky, na vychování prémonstrátům strahovským, dcera Anežka (od r. 1200 abatyše benediktinek u sv. Jiří na hradě Pražském) pannám doksanským.

Při takové přízni panovnické rodiny u pražského dvora k řádu sv. Norberta není vyloučena možnost, že odtud podporováno bylo též zave- dení řádu toho do Dolních Rakous, kdež bylo sice již před r. 1150. přehojně klášterů jiných, benediktínských, kanovnicko-augustiniánských a cisterciáckých, ale řád prémonstrátský tam dosud nebyl znám. Vévodkyně Kedruta pocházela totiž z Dolních Rakous, jsouc dcerou sv. Leopolda, zakladatele slavných a dosud kvetoucích klášterů Klosterneuburku u Vídně a Sv. Kříže (Heiligenkreuz) ve Vídeňském lese, velikého dobrodince mnoha jiných klášterů. Bratr její, markrabě (po r. 1156. vévoda) Jindřich I. Jasomirgott (1141—1177), byl horlivým ústavům církevním velice nakloněn; jiný bratr, Otto, veliký přítel věd, byl opatem cisterciáckým v Morimondu (1127—1138), pak slavným biskupem frisinskym v Bavořích, zařídil mimo to sám prémonstrátské kláštery Neustift a Scháftlarn v Bavořích (1140), a opět jiný bratr, zbožný Kunrad, vstoupil r. 1137 do cisterciáckého klá- štera Sv. Kříže, stal se tam opatem a povýšen byl odtud, proti vůli své, r. 1148. za biskupa pasovského v Bavořích (1148. 1164.), k jehož die- cési náležely tehdy celé Dolní Rakousy.

V potvrzovací listině vévody Bedřicha II. Bojovného (dto. Starhem- berg п Víd. Nového města 1240, 13. éervence),!) jiZ tento vystavil po zničení starších dokumentův, a v níž opakuje celou původní nadaci Oldřicha, hraběte z Perneku, stojí výslovně, že obadva dolnorakouské prémonstrátské kláštery, Jeruš a Pernek (zal. kolem r. 1153.) v Polesí (Waldviertel), z klá- štera želivského, resp. louňovského, tedy z Čech, zařízené, založeny byly od hraběte Oldřicha radou a pomoci (consilio et auxilio) Jindřicha Jaso- mirgotta, zeměpána Dolních Rakous, a Kunrata, biskupa pasovského, jenž vedl vrchní duchovní správu celé zemë.*) Proto snadno lze se domýšleti, że oba bratři Kedrutini nejednou měli příležitost při návštěvách svých v Praze osobně přesvědčiti se o životě a zařízení řádu prémonstrátského, u dvora tamního tak oblíbeného, a že snad odtud povzbuzení byli praco- vati o zavedení řádu toho z Čech do rozsáhlé diecése pasovské, kde dosud ještě nebyl znám. Biskup Kunrad znal ostatně zcela dobře blaho- dárné působení řádu z jiných krajin v Bavořích, kde již tenkráte bylo hojně takových klášterů 3) v plném rozkvětu, a jelikož sám náležel řádu

1) Archiv f. Kunde öst. Geschichtsquellen 1849., II. 1. str. 17.

) >consilio et auxilio< praví se též o biskupu Jindřichu Zdíkovi při založení kláštera strahovského a litomyšlského (Fontes rer. Boh. II. 491), pak i v nékolika starjch listinách (Boczek, Cod. dipl. et epist. Mor. I. str. 248, 257, 259 atd., jest vsak dobře známo, čím byl slavný biskup ústavům takovým.

*) Vindberg na Dunaji (zal. 1125), Ursberg (1125), Roggenburg (1126), Obernzell s panenskym kláiterem Niedernzell na Mohané (1126), Osterhofen (c. 1138), Scháftlarn (1140), Neustift u Frísinku (1140), Spainshart ve Smréinách (1145) a Steingaden (1147).


Download XMLDownload textManuscript line viewFacsimile