[1] |
|
---|
[2] |
solnohradsky, na vychování prémonstrátům strahovským, dcera Anežka
|
---|
[3] |
(od r. 1200 abatyše benediktinek u sv. Jiří na hradě Pražském) pannám
|
---|
[4] |
|
---|
[5] |
Při takové přízni panovnické rodiny u pražského dvora k řádu sv.
|
---|
[6] |
Norberta není vyloučena možnost, že odtud podporováno bylo též zave-
|
---|
[7] |
dení řádu toho do Dolních Rakous, kdež bylo sice již před r. 1150.
|
---|
[8] |
přehojně klášterů jiných, benediktínských, kanovnicko-augustiniánských a
|
---|
[9] |
cisterciáckých, ale řád prémonstrátský tam dosud nebyl znám. Vévodkyně
|
---|
[10] |
Kedruta pocházela totiž z Dolních Rakous, jsouc dcerou sv. Leopolda,
|
---|
[11] |
zakladatele slavných a dosud kvetoucích klášterů Klosterneuburku u Vídně
|
---|
[12] |
a Sv. Kříže (Heiligenkreuz) ve Vídeňském lese, velikého dobrodince mnoha
|
---|
[13] |
jiných klášterů. Bratr její, markrabě (po r. 1156. vévoda) Jindřich I.
|
---|
[14] |
Jasomirgott (1141—1177), byl horlivým ústavům církevním velice nakloněn;
|
---|
[15] |
jiný bratr, Otto, veliký přítel věd, byl opatem cisterciáckým v Morimondu
|
---|
[16] |
(1127—1138), pak slavným biskupem frisinskym v Bavořích, zařídil mimo
|
---|
[17] |
to sám prémonstrátské kláštery Neustift a Scháftlarn v Bavořích (1140), a
|
---|
[18] |
opět jiný bratr, zbožný Kunrad, vstoupil r. 1137 do cisterciáckého klá-
|
---|
[19] |
štera Sv. Kříže, stal se tam opatem a povýšen byl odtud, ač proti vůli
|
---|
[20] |
své, r. 1148. za biskupa pasovského v Bavořích (1148. — 1164.), k jehož die-
|
---|
[21] |
cési náležely tehdy celé Dolní Rakousy.
|
---|
[22] |
V potvrzovací listině vévody Bedřicha II. Bojovného (dto. Starhem-
|
---|
[23] |
berg п Víd. Nového města 1240, 13. éervence),!) jiZ tento vystavil po
|
---|
[24] |
zničení starších dokumentův, a v níž opakuje celou původní nadaci Oldřicha,
|
---|
[25] |
hraběte z Perneku, stojí výslovně, že obadva dolnorakouské prémonstrátské
|
---|
[26] |
kláštery, Jeruš a Pernek (zal. kolem r. 1153.) v Polesí (Waldviertel), z klá-
|
---|
[27] |
štera želivského, resp. louňovského, tedy z Čech, zařízené, založeny byly
|
---|
[28] |
od hraběte Oldřicha radou a pomoci (consilio et auxilio) Jindřicha Jaso-
|
---|
[29] |
mirgotta, zeměpána Dolních Rakous, a Kunrata, biskupa pasovského, jenž
|
---|
[30] |
vedl vrchní duchovní správu celé zemë.*) Proto snadno lze se domýšleti,
|
---|
[31] |
że oba bratři Kedrutini nejednou měli příležitost při návštěvách svých
|
---|
[32] |
v Praze osobně přesvědčiti se o životě a zařízení řádu prémonstrátského,
|
---|
[33] |
u dvora tamního tak oblíbeného, a že snad odtud povzbuzení byli praco-
|
---|
[34] |
vati o zavedení řádu toho z Čech do rozsáhlé diecése pasovské, kde
|
---|
[35] |
dosud ještě nebyl znám. Biskup Kunrad znal ostatně zcela dobře blaho-
|
---|
[36] |
dárné působení řádu z jiných krajin v Bavořích, kde již tenkráte bylo
|
---|
[37] |
hojně takových klášterů 3) v plném rozkvětu, a jelikož sám náležel řádu
|
---|
[38] |
1) Archiv f. Kunde öst. Geschichtsquellen 1849., II. 1. str. 17.
|
---|
[39] |
) >consilio et auxilio< praví se též o biskupu Jindřichu Zdíkovi při založení
|
---|
[40] |
kláštera strahovského a litomyšlského (Fontes rer. Boh. II. 491), pak i v nékolika
|
---|
[41] |
starjch listinách (Boczek, Cod. dipl. et epist. Mor. I. str. 248, 257, 259 atd., jest vsak
|
---|
[42] |
dobře známo, čím byl slavný biskup ústavům takovým.
|
---|
[43] |
*) Vindberg na Dunaji (zal. 1125), Ursberg (1125), Roggenburg (1126), Obernzell
|
---|
[44] |
s panenskym kláiterem Niedernzell na Mohané (1126), Osterhofen (c. 1138), Scháftlarn
|
---|
[45] |
(1140), Neustift u Frísinku (1140), Spainshart ve Smréinách (1145) a Steingaden (1147).
|
---|