1127

This is where the footnotes go.

View options

Show: Formatting <lb> Images

Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.

182 A. XXXIII. Dopisy Karla ze Žerotína

tem commendätum tibi habueris, intellecturum me spero. Vale. Pragae, 13. Decem- bris 1601. Konce. v knih. Bludov. VI—3881 f. 46a. €. 39.

524. Dru Amandu Polanovi v Basileji: protože tehánovi jeho doktoru Janovi Jakubovi Grynaeovi obšírně psal o při své se Zikmundem z Dietrichšteina, krátce oznamuje, že 14. února pře ta bude ukončena v Praze. Těší se z jeho prací učených, ale tentokrát o podporu hmotnou k němu a bratru jeho že obrátil se v nečas. Bratr, ač by mohl, že nerad vydává peníze, on sám že je v tísni peněžní. Nicméně aby oznámil podrobněji svůj plán, že uvidí, co pak bude moci učiniti. Dává mu zprávy z bojiště uherského a žádá za radu ve příčině nově zavedené formule přísežní stavů moravských. Omlouvá se, že nepsal vlastní rukou. Připomíná, že these bohoslovecké Polanem vydané a jemu a příbuznému jeho připsané dosud ho nedošly. — V Praze 13. prosince 1601. (Konc. lat. v knih. Blud. VI—3881 f. 46 č. 40.)

525. Jakubu Guetlinovi, preceptoru Karlovu, oznamuje: že obdržel dobrozdání lékařů o nemoci Karlově, a že na ně odpoví, až se poradí s lékaři domácími; že je dosud v Praze; doktoru Felixovi posílá darem klenotek v podobě hrušky; žádá za brzké zprávy. — V Praze 13. prosince 1601. (Konc. lat. v knih. Blud. VI-3881 fol. 46b à. 41.)

526. Pánu z Eberbachu: omlouvá se, že nemůže byti svédkem pfi uvedení jeho prvorozeného syna do církve křesťanské, poněvadž jemu poručeno, aby bez dovolení z Prahy se nevzdaloval, až teprve toho rána že byl od kancléře osvobozen, když byl slíbil císaři; že postoupí panství Krumlovské osobdm od cisafe naiizenym. Sdeluje, že byl obžalován podkomořím moravským ze tří věcí: 1. že v době sněmů dal kázati kněžím kalvinským v domech svých v městech královských; 2. že byl ve službách krále Francouzského; 3. že drží panství Krumlovské. — V Praze 19. prosince 1601.

(A monsieur dEberbach.) Monsieur. Vous avez occasion de louer Dieu avec tous ceus qui vous aiment et appartiennent, de ce singulier don ct present dont il luy a pleu vous faire grace en vous resiouissant de la naissance de vostre fils premier-nay, auquel selon vostre desir et mon debvoir ie n'eusse failli d’assister pour estre tesmoing de sa reception en l'eglise chrestienne, si mes troubles et affaires iointes à la malice de mes ennemis ne m'eussent empeché de m'y trouver. Car ie ne veus point que vous ignoriez quil y a desià pres de quatre sepmaines que ie suis ici sans avoir sceu quand ie pourray partir, pour le commandement que i'avoy receu de ne bouger de la ville sans permission; iusques à ce matin il a pleu au chancelier de me delivrer de ceste peine, ayant toutesfois tiré premier de moy pour gage au nom de l'empereur (à ce qu’il dit) ma foy et mon honneur qu'au iour nommé ie cederoy la possession de la seigneurie de Krumau à ceus que l'empereur a ordonné, et que cela faict, me représenteroy derechef à la chancellerie pour attendre la résolution du dict seigneur. Telle procedeure donques ayant esté tenue