182 A. XXXIII. Dopisy Karla ze Žerotína
tem commendätum tibi habueris, intellecturum me spero. Vale. Pragae, 13. Decem-
bris 1601.
Konce. v knih. Bludov. VI—3881 f. 46a. €. 39.
524. Dru Amandu Polanovi v Basileji: protože tehánovi jeho doktoru Janovi Jakubovi
Grynaeovi obšírně psal o při své se Zikmundem z Dietrichšteina, krátce oznamuje, že 14. února
pře ta bude ukončena v Praze. Těší se z jeho prací učených, ale tentokrát o podporu hmotnou
k němu a bratru jeho že obrátil se v nečas. Bratr, ač by mohl, že nerad vydává peníze, on
sám že je v tísni peněžní. Nicméně aby oznámil podrobněji svůj plán, že uvidí, co pak bude
moci učiniti. Dává mu zprávy z bojiště uherského a žádá za radu ve příčině nově zavedené
formule přísežní stavů moravských. Omlouvá se, že nepsal vlastní rukou. Připomíná, že these
bohoslovecké Polanem vydané a jemu a příbuznému jeho připsané dosud ho nedošly. — V Praze
13. prosince 1601. (Konc. lat. v knih. Blud. VI—3881 f. 46 č. 40.)
525. Jakubu Guetlinovi, preceptoru Karlovu, oznamuje: že obdržel dobrozdání lékařů
o nemoci Karlově, a že na ně odpoví, až se poradí s lékaři domácími; že je dosud v Praze;
doktoru Felixovi posílá darem klenotek v podobě hrušky; žádá za brzké zprávy. — V Praze
13. prosince 1601. (Konc. lat. v knih. Blud. VI-3881 fol. 46b à. 41.)
526.
Pánu z Eberbachu: omlouvá se, že nemůže byti svédkem pfi uvedení jeho prvorozeného syna
do církve křesťanské, poněvadž jemu poručeno, aby bez dovolení z Prahy se nevzdaloval, až
teprve toho rána že byl od kancléře osvobozen, když byl slíbil císaři; že postoupí panství
Krumlovské osobdm od cisafe naiizenym. Sdeluje, že byl obžalován podkomořím moravským
ze tří věcí: 1. že v době sněmů dal kázati kněžím kalvinským v domech svých v městech
královských; 2. že byl ve službách krále Francouzského; 3. že drží panství Krumlovské. —
V Praze 19. prosince 1601.
(A monsieur dEberbach.) Monsieur. Vous avez occasion de louer Dieu avec
tous ceus qui vous aiment et appartiennent, de ce singulier don ct present dont il
luy a pleu vous faire grace en vous resiouissant de la naissance de vostre fils
premier-nay, auquel selon vostre desir et mon debvoir ie n'eusse failli d’assister
pour estre tesmoing de sa reception en l'eglise chrestienne, si mes troubles et affaires
iointes à la malice de mes ennemis ne m'eussent empeché de m'y trouver. Car ie
ne veus point que vous ignoriez quil y a desià pres de quatre sepmaines que ie
suis ici sans avoir sceu quand ie pourray partir, pour le commandement que i'avoy
receu de ne bouger de la ville sans permission; iusques à ce matin il a pleu au
chancelier de me delivrer de ceste peine, ayant toutesfois tiré premier de moy pour
gage au nom de l'empereur (à ce qu’il dit) ma foy et mon honneur qu'au iour
nommé ie cederoy la possession de la seigneurie de Krumau à ceus que l'empereur
a ordonné, et que cela faict, me représenteroy derechef à la chancellerie pour
attendre la résolution du dict seigneur. Telle procedeure donques ayant esté tenue
