1071
1071
View options
Show: - Tags:
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
18
vými rýmy utvořený, zakončen celým dvojverším. Velmi často
poslední verš tvoří krátkou závěrnou větu. Tento způsob vy-
skýtá se v celé básni M jenom jedinékrát!) ve v. 220. : dze
tambüre man dö slüc a pak ovšem na konci nemotornym: des
hât er vil grôzen vliz, jinak básník neoddechne si ani jednou, a
každý rým zahajuje novou myšlenku; princip jest zde zcela
jiný, a že to nezáleží na krátkosti básně, dokazuje S, které
jest o málo delší.
V obou básních, pokračuje Wiggers, užíváno enjambe-
mentu. Enjambement, definuje Seemůller ?), jest přeříznutí taktu
větního koncem verše; k dokladům, které Wiggers uvedl z T
a S, dodávám tyto z K, spořádané dle Wiggersa.
Eva von Adáme gebar
zwene sune, — 115
an Abels stat si enphienc
einen sun — 152
dä von sin eltern den töt
âzen — 360
dä bi grüp er vur wär
ein grap — 524
den lesten träm
si envunden — 687
süchen giengen si hin
ein crüze — 848
daz dá kein grünez gras
nicht wüchs — 219
die Adàme in dem munde sin
stunden — 452
die nicht betrůgt und unbetrogen
wirt — 608
der vater sprach „sag im daz mich
verdrieze — 186
— einvalt
nicht ist gewesen din gotheit 32
die gertel die wir han
é genant — 521
1) Tak modifikuji dotyćny vyrok v Germanii.
2) Seifried Helbling str. LXXIV.
Download XML • Download text
• Manuscript line view • Facsimile
