1005

This is where the footnotes go.

View options

Show: Formatting <lb> Images - Tags: Lemma

Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.

s obětavostí věřících. Pak bylo nutno vydati administrativní před- pisy ohledně příjmů, t. j. předpisování poplatků a vydání, čili roz- dělování podpor. Kdyby nebylo ve správě církevního majetku spra- vedlnosti, pak by se celá věc zvrhla v lupičství. Řím dobře po- střehnul tyto dvě věci, totiž že vůle lidu jest nestálá a zájem lakoty stejně vrtkavý a proto se náležitě zařídil. Aby dobročinné příspěvky nebyly vydány v nebezpečí, tedy je prohlásila za povinné ve formě desátků, nařídila, aby ve všech krajích byly odváděny jenom urči- tým osobám, které je měly rozdíleti chudým. Takové byly úmysly římské charity, pokud se týkala církevního maietku.

Církev chtěla, aby jako starostlivá matka mohla pomoci svým synům v každé chvíli, Zatím ale, co církev se starala o tak veliké depositum, a zatím co lid kfestansky se tésil z něho, povstal jakýsi Viklef a předložil národům i jejich vladařům tento návrh: „Správa společného majetku budiž ponechána choutce lidu! Budiž proto spo- lečný majetek církevní zrušen co nejdříve a co nejbezohlednëji!“ Své zavrženíhodné mínění snažil se obhajovati způsobem nestoud- ným. O jasnosti tohoto faktu jest autor tak pevně přesvědčen, že chce býti považován za nepříčetného, nedokáže-li svatokrádežnost Viklefovu.

Kázání Viklefova, jejichž obsahem jest samá zloba, sestavena jsou ze samých klateb a výronů zbožnosti, jimiž se snaží zjednati sobě důvěru. Po svých úvodních pozdravech nazývá Viklef kněze obchod- níky evangeliem, věda dobře, že kde se jedná o peníze, tam že se dá velmi snadno lidu vsugerovati, jako by se obchodovalo milosr- denstvím. Než tentokráte mu zlomyslné chytráctví nepřinese jiného užitku než hanbu, jaké si zasluhuje podvodník a élovék nestydaty.

Pokud se týká obchodování, kdo by nevěděl, že kněžím se za- kazuje všeliké obchodování? Rovněž jest dobře známo, že osoby duchovní, dávající do obchodu své vlastní peníze, bývají trestány, jako by ukradly cizí. Obchodní místnosti sv. konstitucemi kněžím pro obchod vykázané jsou chrámy. V nich mají obchodovati s Bo- hem v takové měně, která jest běžná i u andělů a jež nese jistě úrok sto z jedné. Obchod onen jest určen dvěma větami; „Gratis accepistis, gratis date!* Tato první jest pro kněžstvo, druhá pak jest pro lid. Ta pak zní: „Emite absgue ulla commutatione!“ To jest podklad „obchodu“ vedeného mezi klerem a lidem. Nejsou-li tato hesla napsána nad každým chrámem, jistě jsou zaznamenána v nesčetných knihách a mají býti i vtisknuta do všech srdcí. Proč tedy čekáš, že právě tyto dekrety budou z Říma postiženy exko- munikacemi?

Namítá se, že oněch ustanovení si nikdo nevšímá. Kdo tak mluví,

106