EN | ES |

Facsimile Lines

1005


< Page >

[1]
s obětavostí věřících. Pak bylo nutno vydati administrativní před-
[2]
pisy ohledně příjmů, t. j. předpisování poplatků a vydání, čili roz-
[3]
dělování podpor. Kdyby nebylo ve správě církevního majetku spra-
[4]
vedlnosti, pak by se celá věc zvrhla v lupičství. Řím dobře po-
[5]
střehnul tyto dvě věci, totiž že vůle lidu jest nestálá a zájem lakoty
[6]
stejně vrtkavý a proto se náležitě zařídil. Aby dobročinné příspěvky
[7]
nebyly vydány v nebezpečí, tedy je prohlásila za povinné ve formě
[8]
desátků, nařídila, aby ve všech krajích byly odváděny jenom urči-
[9]
tým osobám, které je měly rozdíleti chudým. Takové byly úmysly
[10]
římské charity, pokud se týkala církevního maietku.

[11]
Církev chtěla, aby jako starostlivá matka mohla pomoci svým
[12]
synům v každé chvíli, Zatím ale, co církev se starala o tak veliké
[13]
depositum, a zatím co lid kfestansky se tésil z něho, povstal jakýsi
[14]
Viklef a předložil národům i jejich vladařům tento návrh: Správa
[15]
společného majetku budiž ponechána choutce lidu! Budiž proto spo-
[16]
lečný majetek církevní zrušen co nejdříve a co nejbezohlednëji!
[17]
Své zavrženíhodné mínění snažil se obhajovati způsobem nestoud-
[18]
ným. O jasnosti tohoto faktu jest autor tak pevně přesvědčen, že
[19]
chce býti považován za nepříčetného, nedokáže-li svatokrádežnost
[20]
Viklefovu.

[21]
Kázání Viklefova, jejichž obsahem jest samá zloba, sestavena jsou
[22]
ze samých klateb a výronů zbožnosti, jimiž se snaží zjednati sobě
[23]
důvěru. Po svých úvodních pozdravech nazývá Viklef kněze obchod-
[24]
níky evangeliem, věda dobře, že kde se jedná o peníze, tam že se
[25]
velmi snadno lidu vsugerovati, jako by se obchodovalo milosr-
[26]
denstvím. Než tentokráte mu zlomyslné chytráctví nepřinese jiného
[27]
užitku než hanbu, jaké si zasluhuje podvodník a élovék nestydaty.

[28]
Pokud se týká obchodování, kdo by nevěděl, že kněžím se za-
[29]
kazuje všeliké obchodování? Rovněž jest dobře známo, že osoby
[30]
duchovní, dávající do obchodu své vlastní peníze, bývají trestány,
[31]
jako by ukradly cizí. Obchodní místnosti sv. konstitucemi kněžím
[32]
pro obchod vykázané jsou chrámy. V nich mají obchodovati s Bo-
[33]
hem v takové měně, která jest běžná i u andělů a jež nese jistě
[34]
úrok sto z jedné. Obchod onen jest určen dvěma větami; Gratis
[35]
accepistis, gratis date!* Tato první jest pro kněžstvo, druhá pak
[36]
jest pro lid. Ta pak zní: Emite absgue ulla commutatione! To
[37]
jest podklad obchodu vedeného mezi klerem a lidem. Nejsou-li
[38]
tato hesla napsána nad každým chrámem, jistě jsou zaznamenána
[39]
v nesčetných knihách a mají býti i vtisknuta do všech srdcí. Proč
[40]
tedy čekáš, že právě tyto dekrety budou z Říma postiženy exko-
[41]
munikacemi?

[42]
Namítá se, že oněch ustanovení si nikdo nevšímá. Kdo tak mluví,

[43]
106


Text viewFacsimile