| [1] |
s obětavostí věřících. Pak bylo nutno vydati administrativní před-
|
|---|
| [2] |
pisy ohledně příjmů, t. j. předpisování poplatků a vydání, čili roz-
|
|---|
| [3] |
dělování podpor. Kdyby nebylo ve správě církevního majetku spra-
|
|---|
| [4] |
vedlnosti, pak by se celá věc zvrhla v lupičství. Řím dobře po-
|
|---|
| [5] |
střehnul tyto dvě věci, totiž že vůle lidu jest nestálá a zájem lakoty
|
|---|
| [6] |
stejně vrtkavý a proto se náležitě zařídil. Aby dobročinné příspěvky
|
|---|
| [7] |
nebyly vydány v nebezpečí, tedy je prohlásila za povinné ve formě
|
|---|
| [8] |
desátků, nařídila, aby ve všech krajích byly odváděny jenom urči-
|
|---|
| [9] |
tým osobám, které je měly rozdíleti chudým. Takové byly úmysly
|
|---|
| [10] |
římské charity, pokud se týkala církevního maietku.
|
|---|
| [11] |
Církev chtěla, aby jako starostlivá matka mohla pomoci svým
|
|---|
| [12] |
synům v každé chvíli, Zatím ale, co církev se starala o tak veliké
|
|---|
| [13] |
depositum, a zatím co lid kfestansky se tésil z něho, povstal jakýsi
|
|---|
| [14] |
Viklef a předložil národům i jejich vladařům tento návrh: „Správa
|
|---|
| [15] |
společného majetku budiž ponechána choutce lidu! Budiž proto spo-
|
|---|
| [16] |
lečný majetek církevní zrušen co nejdříve a co nejbezohlednëji!“
|
|---|
| [17] |
Své zavrženíhodné mínění snažil se obhajovati způsobem nestoud-
|
|---|
| [18] |
ným. O jasnosti tohoto faktu jest autor tak pevně přesvědčen, že
|
|---|
| [19] |
chce býti považován za nepříčetného, nedokáže-li svatokrádežnost
|
|---|
| [20] |
|
|---|
| [21] |
Kázání Viklefova, jejichž obsahem jest samá zloba, sestavena jsou
|
|---|
| [22] |
ze samých klateb a výronů zbožnosti, jimiž se snaží zjednati sobě
|
|---|
| [23] |
důvěru. Po svých úvodních pozdravech nazývá Viklef kněze obchod-
|
|---|
| [24] |
níky evangeliem, věda dobře, že kde se jedná o peníze, tam že se
|
|---|
| [25] |
dá velmi snadno lidu vsugerovati, jako by se obchodovalo milosr-
|
|---|
| [26] |
denstvím. Než tentokráte mu zlomyslné chytráctví nepřinese jiného
|
|---|
| [27] |
užitku než hanbu, jaké si zasluhuje podvodník a élovék nestydaty.
|
|---|
| [28] |
Pokud se týká obchodování, kdo by nevěděl, že kněžím se za-
|
|---|
| [29] |
kazuje všeliké obchodování? Rovněž jest dobře známo, že osoby
|
|---|
| [30] |
duchovní, dávající do obchodu své vlastní peníze, bývají trestány,
|
|---|
| [31] |
jako by ukradly cizí. Obchodní místnosti sv. konstitucemi kněžím
|
|---|
| [32] |
pro obchod vykázané jsou chrámy. V nich mají obchodovati s Bo-
|
|---|
| [33] |
hem v takové měně, která jest běžná i u andělů a jež nese jistě
|
|---|
| [34] |
úrok sto z jedné. Obchod onen jest určen dvěma větami; „Gratis
|
|---|
| [35] |
accepistis, gratis date!* Tato první jest pro kněžstvo, druhá pak
|
|---|
| [36] |
jest pro lid. Ta pak zní: „Emite absgue ulla commutatione!“ To
|
|---|
| [37] |
jest podklad „obchodu“ vedeného mezi klerem a lidem. Nejsou-li
|
|---|
| [38] |
tato hesla napsána nad každým chrámem, jistě jsou zaznamenána
|
|---|
| [39] |
v nesčetných knihách a mají býti i vtisknuta do všech srdcí. Proč
|
|---|
| [40] |
tedy čekáš, že právě tyto dekrety budou z Říma postiženy exko-
|
|---|
| [41] |
|
|---|
| [42] |
Namítá se, že oněch ustanovení si nikdo nevšímá. Kdo tak mluví,
|
|---|
| [43] |
106
|
|---|
