Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
rok, káže a disputuje, načež se opět vrátil do Lille.1 Tyto holand-
ské doklady svědčí, že agitace valdenská šla přes Flandry do
Němec. V tomto ohledu jest zajímavo, že ve Valenciennes jest za-
chováno v souvěkém opisu znění výnosu pražské fakulty boho-
slovecké, jímž se odsuzuje učení šířené ve Švábsku (v Ulmu). Vy-
značovalo se popíráním transsubstanciace a tvrzením, že Matka Boží
měla více synů. Jak již známo, bylo první učení dědičným typem
všech flanderských heresí, o druhém článku pak víme, že popírání
panenství P. Marie se právě v té době vyskytovalo u francouz-
ských sektářů. Jest proto nápadno, že se s rozsudkem pražským
potkáváme ve Valenciennes, jež patřily k význačným střediskům
náboženského hnutí v severní Francii. V tomto směru bude třeba
ještě pátrati dále.2
! Frédéricq, III, 116 . . .,il est envoyé en Bohéme par les Péres assemblez
à Harlem pour tácher de ramener les Hussites à la véritable doctrine, où
il demere pendant plus d'un an, s'opposant à leurs erreurs par ses disputes
et ses écricts.“
2Podotýkáme, že sekta stihaná v té době ve Francii byla tam nazývána
»lurlupini". (Du Cange, VI, 702.) Jest zajímavo, že toto jméno bylo známo
tehdy i v Cechách. Dle Janovových „Regulí“ byli tak nazývání lidé nábožen-
sky podezfeli. (I, 199, 210, III, 65, IV, 138). Bludaftüm flanderskym bylo pre-
zdíváno v jejich domovině „Piffles“ (Du Cange, 1235, 1236). Zajímavo jest,
že až dosud existují v Cechách rodiny toho jména a sice právě v okolí
Lanškrounu, kde (jak známo) byli mezi Němcí usazení Valdenští.
Pro styky Flander s Cechami jest — po stránce zeměpisné — důležit ru-
kopis universitní knihovny v Gentu, 13c (136), jenž byl napsán na rozkaz
opata gentského kláštera St. Bavon, Rafaele z Mercatelle, a síce na koncí
XV. století. V něm (fol. 109) nacházíme všechna města, jimiż se bylo ubirati
pocestným z Flandrů (resp. z Bruges) přes Kolín n./R. do Prahy a Krakova.
Nejprve jest plán cesty jednotný. Jelo se podél Rýna až do Mohuče, kde se
cesta dólila na dva smóry: Kratší, pres Miltenberg a Windsheim, jeż čítala
35 mil, a delší přes Frankfurt a Wiirzburg mající 36 mil. Z Norimberka byla
opětně jediná. směrnice přes Prahu do Vratislavi a Krakova. Podáváme tento
zajímavý doklad, kladouce správná znění jmen do závorek. (Viz mapu č. 2.)
De Brugis usque Crakau per Pragam in Bohemia directe.
(Univ. bibl., Gent, Rkp. 13 c [136], fol. 109.)
(mil z Bruges) Mens (Mohuć) V
Cuelen (Kolin n./R.) XLV Hoberbergh (Obernburg) IIII
Bonnen (Bonn) III Multenbuergh (Miltenberg) III
Andernack (Andernach) VI Bisscophaim (Bischoisheim) Ш
Coenalens (Koblenc) IMI Cronfueld (Grünsfeld) II
Bombaerde (Boppard) IM Gem (?) Ш
Binghene (Bingen) III Norembergh (Norimberk) III
Vel aliter p[er] Vranken[f]ord indirekte.
Mens (Mohuč) LXII Per nemora
Vrancken[fJord (Frankíurt) V Kitsinghen (Kitzingen) Ш
36
