EN | ES |

Facsimile Lines

Francouzská Hussitica

AuthorAugustin Neumann
Date1923
LanguageCzech

< Page >

[1]
rok, káže a disputuje, načež se opět vrátil do Lille.1 Tyto holand-
[2]
ské doklady svědčí, že agitace valdenská šla přes Flandry do
[3]
Němec. V tomto ohledu jest zajímavo, že ve Valenciennes jest za-
[4]
chováno v souvěkém opisu znění výnosu pražské fakulty boho-
[5]
slovecké, jímž se odsuzuje učení šířené ve Švábsku (v Ulmu). Vy-
[6]
značovalo se popíráním transsubstanciace a tvrzením, že Matka Boží
[7]
měla více synů. Jak již známo, bylo první učení dědičným typem
[8]
všech flanderských heresí, o druhém článku pak víme, že popírání
[9]
panenství P. Marie se právě v době vyskytovalo u francouz-
[10]
ských sektářů. Jest proto nápadno, že se s rozsudkem pražským
[11]
potkáváme ve Valenciennes, jež patřily k význačným střediskům
[12]
náboženského hnutí v severní Francii. V tomto směru bude třeba
[13]
ještě pátrati dále.2

[14]
! Frédéricq, III, 116 . . .,il est envoyé en Bohéme par les Péres assemblez
[15]
à Harlem pour tácher de ramener les Hussites à la véritable doctrine,
[16]
il demere pendant plus d'un an, s'opposant à leurs erreurs par ses disputes
[17]
et ses écricts.

[18]
2Podotýkáme, že sekta stihaná v době ve Francii byla tam nazývána
[19]
»lurlupini". (Du Cange, VI, 702.) Jest zajímavo, že toto jméno bylo známo
[20]
tehdy i v Cechách. Dle Janovových Regulí byli tak nazývání lidé nábožen-
[21]
sky podezfeli. (I, 199, 210, III, 65, IV, 138). Bludaftüm flanderskym bylo pre-
[22]
zdíváno v jejich domovině Piffles (Du Cange, 1235, 1236). Zajímavo jest,
[23]
že dosud existují v Cechách rodiny toho jména a sice právě v okolí
[24]
Lanškrounu, kde (jak známo) byli mezi Němcí usazení Valdenští.

[25]
Pro styky Flander s Cechami jest po stránce zeměpisné důležit ru-
[26]
kopis universitní knihovny v Gentu, 13c (136), jenž byl napsán na rozkaz
[27]
opata gentského kláštera St. Bavon, Rafaele z Mercatelle, a síce na koncí
[28]
XV. století. V něm (fol. 109) nacházíme všechna města, jimiż se bylo ubirati
[29]
pocestným z Flandrů (resp. z Bruges) přes Kolín n./R. do Prahy a Krakova.
[30]
Nejprve jest plán cesty jednotný. Jelo se podél Rýna do Mohuče, kde se
[31]
cesta dólila na dva smóry: Kratší, pres Miltenberg a Windsheim, jeż čítala
[32]
35 mil, a delší přes Frankfurt a Wiirzburg mající 36 mil. Z Norimberka byla
[33]
opětně jediná. směrnice přes Prahu do Vratislavi a Krakova. Podáváme tento
[34]
zajímavý doklad, kladouce správná znění jmen do závorek. (Viz mapu č. 2.)

[35]
De Brugis usque Crakau per Pragam in Bohemia directe.
[36]
(Univ. bibl., Gent, Rkp. 13 c [136], fol. 109.)

[37]
(mil z Bruges) Mens (Mohuć) V
[38]
Cuelen (Kolin n./R.) XLV Hoberbergh (Obernburg) IIII
[39]
Bonnen (Bonn) III Multenbuergh (Miltenberg) III
[40]
Andernack (Andernach) VI Bisscophaim (Bischoisheim) Ш
[41]
Coenalens (Koblenc) IMI Cronfueld (Grünsfeld) II
[42]
Bombaerde (Boppard) IM Gem (?) Ш
[43]
Binghene (Bingen) III Norembergh (Norimberk) III

[44]
Vel aliter p[er] Vranken[f]ord indirekte.

[45]
Mens (Mohuč) LXII Per nemora
[46]
Vrancken[fJord (Frankíurt) V Kitsinghen (Kitzingen) Ш

[47]
36


Text viewFacsimile