[1] |
rok, káže a disputuje, načež se opět vrátil do Lille.1 Tyto holand-
|
---|
[2] |
ské doklady svědčí, že agitace valdenská šla přes Flandry do
|
---|
[3] |
Němec. V tomto ohledu jest zajímavo, že ve Valenciennes jest za-
|
---|
[4] |
chováno v souvěkém opisu znění výnosu pražské fakulty boho-
|
---|
[5] |
slovecké, jímž se odsuzuje učení šířené ve Švábsku (v Ulmu). Vy-
|
---|
[6] |
značovalo se popíráním transsubstanciace a tvrzením, že Matka Boží
|
---|
[7] |
měla více synů. Jak již známo, bylo první učení dědičným typem
|
---|
[8] |
všech flanderských heresí, o druhém článku pak víme, že popírání
|
---|
[9] |
panenství P. Marie se právě v té době vyskytovalo u francouz-
|
---|
[10] |
ských sektářů. Jest proto nápadno, že se s rozsudkem pražským
|
---|
[11] |
potkáváme ve Valenciennes, jež patřily k význačným střediskům
|
---|
[12] |
náboženského hnutí v severní Francii. V tomto směru bude třeba
|
---|
[13] |
|
---|
[14] |
! Frédéricq, III, 116 . . .,il est envoyé en Bohéme par les Péres assemblez
|
---|
[15] |
à Harlem pour tácher de ramener les Hussites à la véritable doctrine, où
|
---|
[16] |
il demere pendant plus d'un an, s'opposant à leurs erreurs par ses disputes
|
---|
[17] |
|
---|
[18] |
2Podotýkáme, že sekta stihaná v té době ve Francii byla tam nazývána
|
---|
[19] |
»lurlupini". (Du Cange, VI, 702.) Jest zajímavo, že toto jméno bylo známo
|
---|
[20] |
tehdy i v Cechách. Dle Janovových „Regulí“ byli tak nazývání lidé nábožen-
|
---|
[21] |
sky podezfeli. (I, 199, 210, III, 65, IV, 138). Bludaftüm flanderskym bylo pre-
|
---|
[22] |
zdíváno v jejich domovině „Piffles“ (Du Cange, 1235, 1236). Zajímavo jest,
|
---|
[23] |
že až dosud existují v Cechách rodiny toho jména a sice právě v okolí
|
---|
[24] |
Lanškrounu, kde (jak známo) byli mezi Němcí usazení Valdenští.
|
---|
[25] |
Pro styky Flander s Cechami jest — po stránce zeměpisné — důležit ru-
|
---|
[26] |
kopis universitní knihovny v Gentu, 13c (136), jenž byl napsán na rozkaz
|
---|
[27] |
opata gentského kláštera St. Bavon, Rafaele z Mercatelle, a síce na koncí
|
---|
[28] |
XV. století. V něm (fol. 109) nacházíme všechna města, jimiż se bylo ubirati
|
---|
[29] |
pocestným z Flandrů (resp. z Bruges) přes Kolín n./R. do Prahy a Krakova.
|
---|
[30] |
Nejprve jest plán cesty jednotný. Jelo se podél Rýna až do Mohuče, kde se
|
---|
[31] |
cesta dólila na dva smóry: Kratší, pres Miltenberg a Windsheim, jeż čítala
|
---|
[32] |
35 mil, a delší přes Frankfurt a Wiirzburg mající 36 mil. Z Norimberka byla
|
---|
[33] |
opětně jediná. směrnice přes Prahu do Vratislavi a Krakova. Podáváme tento
|
---|
[34] |
zajímavý doklad, kladouce správná znění jmen do závorek. (Viz mapu č. 2.)
|
---|
[35] |
De Brugis usque Crakau per Pragam in Bohemia directe.
|
---|
[36] |
(Univ. bibl., Gent, Rkp. 13 c [136], fol. 109.)
|
---|
[37] |
(mil z Bruges) Mens (Mohuć) V
|
---|
[38] |
Cuelen (Kolin n./R.) XLV Hoberbergh (Obernburg) IIII
|
---|
[39] |
Bonnen (Bonn) III Multenbuergh (Miltenberg) III
|
---|
[40] |
Andernack (Andernach) VI Bisscophaim (Bischoisheim) Ш
|
---|
[41] |
Coenalens (Koblenc) IMI Cronfueld (Grünsfeld) II
|
---|
[42] |
Bombaerde (Boppard) IM Gem (?) Ш
|
---|
[43] |
Binghene (Bingen) III Norembergh (Norimberk) III
|
---|
[44] |
Vel aliter p[er] Vranken[f]ord indirekte.
|
---|
[45] |
Mens (Mohuč) LXII Per nemora
|
---|
[46] |
Vrancken[fJord (Frankíurt) V Kitsinghen (Kitzingen) Ш
|
---|
[47] |
36
|
---|