EN | ES |

Facsimile view

Francouzská Hussitica

AuthorAugustin Neumann
Date1923
LanguageCzech

< Page >

rok, káže a disputuje, načež se opět vrátil do Lille.1 Tyto holand- ské doklady svědčí, že agitace valdenská šla přes Flandry do Němec. V tomto ohledu jest zajímavo, že ve Valenciennes jest za- chováno v souvěkém opisu znění výnosu pražské fakulty boho- slovecké, jímž se odsuzuje učení šířené ve Švábsku (v Ulmu). Vy- značovalo se popíráním transsubstanciace a tvrzením, že Matka Boží měla více synů. Jak již známo, bylo první učení dědičným typem všech flanderských heresí, o druhém článku pak víme, že popírání panenství P. Marie se právě v době vyskytovalo u francouz- ských sektářů. Jest proto nápadno, že se s rozsudkem pražským potkáváme ve Valenciennes, jež patřily k význačným střediskům náboženského hnutí v severní Francii. V tomto směru bude třeba ještě pátrati dále.2

! Frédéricq, III, 116 . . .,il est envoyé en Bohéme par les Péres assemblez à Harlem pour tácher de ramener les Hussites à la véritable doctrine, il demere pendant plus d'un an, s'opposant à leurs erreurs par ses disputes et ses écricts.

2Podotýkáme, že sekta stihaná v době ve Francii byla tam nazývána »lurlupini". (Du Cange, VI, 702.) Jest zajímavo, že toto jméno bylo známo tehdy i v Cechách. Dle Janovových Regulí byli tak nazývání lidé nábožen- sky podezfeli. (I, 199, 210, III, 65, IV, 138). Bludaftüm flanderskym bylo pre- zdíváno v jejich domovině Piffles (Du Cange, 1235, 1236). Zajímavo jest, že dosud existují v Cechách rodiny toho jména a sice právě v okolí Lanškrounu, kde (jak známo) byli mezi Němcí usazení Valdenští.

Pro styky Flander s Cechami jest po stránce zeměpisné důležit ru- kopis universitní knihovny v Gentu, 13c (136), jenž byl napsán na rozkaz opata gentského kláštera St. Bavon, Rafaele z Mercatelle, a síce na koncí XV. století. V něm (fol. 109) nacházíme všechna města, jimiż se bylo ubirati pocestným z Flandrů (resp. z Bruges) přes Kolín n./R. do Prahy a Krakova. Nejprve jest plán cesty jednotný. Jelo se podél Rýna do Mohuče, kde se cesta dólila na dva smóry: Kratší, pres Miltenberg a Windsheim, jeż čítala 35 mil, a delší přes Frankfurt a Wiirzburg mající 36 mil. Z Norimberka byla opětně jediná. směrnice přes Prahu do Vratislavi a Krakova. Podáváme tento zajímavý doklad, kladouce správná znění jmen do závorek. (Viz mapu č. 2.)

De Brugis usque Crakau per Pragam in Bohemia directe. (Univ. bibl., Gent, Rkp. 13 c [136], fol. 109.)

(mil z Bruges) Mens (Mohuć) V Cuelen (Kolin n./R.) XLV Hoberbergh (Obernburg) IIII Bonnen (Bonn) III Multenbuergh (Miltenberg) III Andernack (Andernach) VI Bisscophaim (Bischoisheim) Ш Coenalens (Koblenc) IMI Cronfueld (Grünsfeld) II Bombaerde (Boppard) IM Gem (?) Ш Binghene (Bingen) III Norembergh (Norimberk) III

Vel aliter p[er] Vranken[f]ord indirekte.

Mens (Mohuč) LXII Per nemora Vrancken[fJord (Frankíurt) V Kitsinghen (Kitzingen) Ш

36



Text viewManuscript line view