821

494 Lästiny archivu někdy Olešnického.

Karlštejnského, jež si však asi král Jiří z příčin některých ponechal. Když pak Litice r. 1495 dostaly se v držení pana Viléma z Pernštejna, a Poděbrady téže doby přešly v majetek krále Vladislava, přenešen byl rodinný archiv knížat Minstrberských do Olešnice, kde ovšem i později rozmnožován byl, a to hlavně písemnostmi týkajícími se věcí slezských a věcí rodinných po- zdějších knížat Minstrberských.

K vědeckým účelům dějepisu českého i moravského se týkajícím použito bylo archivu Olešnického poměrně málo; Sommersberg uveřejnil z něho něco čísel v bohaté své sbírce Scriptores rerum Silesiacarum; jim asi obrácena byla k archivu Olešnickému pozornost našeho nesmrtelného Palackého, který z něho uveřejnil v „Archivu Českém“ I, 297—319 třináct písemností pod názvem „Zápisy knížat Minsterberských v Olešnici od r. 1454 do 1489.“ Když pak archiv Olešnický přenešen byl do státního archivu Vratislavského a srovnán, seznámil nás velepilný badatel náš prof. August Sedláček podrobněji s obsahem archivu tohoto v pojednání svém „Die altböhmischen Bestände des Ölser Archivs“, jež uveřejnil ve „Věstníku Král. České Společnosti Náuk“ r. 1887 na str. 54—71, kde sestavil výtahy listin Čech a Moravy se týkajících dle domnělé původní provenience jednotlivých archivů, z nichž celá sbírka vznikla.

Důležitost a rozmanitost písemností tu obsažených byly příčinou, že jsem se odhodlal vydati je v této sbírce, k čemuž mě pohnula i ta okolnost, že část jich, ovšem jen malá, svým časem od Palackého tu uveřejněna byla. Při tom stala se vymínečně ta odchýlka, že se tu uveřejňuje všecek listinný material i latinsky a německy psaný, poněvadž se nezdálo vhodným býti z příčin jazykových trhati od sebe takové kusy, které se často věcně vzá- jemně doplňují.

Listiny tuto uveřejňované jsou vesměs originaly anebo transumty a vydávají se v plném znění; jen formule publikační, formule oznamující „ležení“ jsou zkrácené, a z několika listin již odjinud známých podává se jen regest a odkazuje se, kde plné znění listiny jest uveřejněno. Čísla za regestem v závorce položená naznačují číslo seznamu Sedláčkova výše dotknutého.

Konečně konám milou povinnost a vyslovuji vřelé díky pp. archivnímu radovi dru. Pavlovi Pfotenhauerovi a drům Wiůchterovi a Wutkemu, že opětně důkladně a co nejsvědomitěji opisy srovnati si neobtěžovali.