g roku 1444, 445
rozkázání poslušni byli a ctili jako staršie pod pokutú, kterúž oni uložie na ta-
kové neposlušné.
Jedenáctý a poslední artikul Když múku hostinskú privezú, aby ji
ihned staršie ohledali s úfedníky, aby podbčlná za bčlnú múku nebyla prodávána.
A tito artikulové mají trvati do vuole našie nebo budücích konšeluov vuole, nebo
dokavadž by lepších, užitečnějších a prospěšnějších artikuluov obci i tomu ře-
meslu nebylo nalezeno. Toho na svědectvie i na potvrzenie pečeť menšie města
našeho s naším všech jistým vědomím přivěšena jest k tomuto listu. Jenž psán
v středu před sv. Bcnedictem léta narozenie syna Božieho tisícieho čtyřstého čtvři-
dcátého čtvrtého.
10.
Výpověď konšelů Starého i Nového města v různici mezi krejčími, kabátníky a soukenníky.
1444, 26. května.
My purkmistři a konšelé Starého i Nového měst Pražských . . na vědomí
dáváme, že když jesti pře, ruoznice a nesnáz mnohá byla mezi všemi mistry řemesla
krejčovského obú měst, . . a též také obúů měst mistry řemesla kabátnického . .
a některými mistry řemesla súkenničieho . . o dělánie a prodávánie kabátóv po
tarmarcích z rozličných věcí dělaných, i také krájenie a prodávánie rúcha nového
též na tarmarcích; pro kteréžto věci svrchupsaní mistři krajčieřští na dřéve jmeno-
vané kabátníky a súkenníky jsú sáhali, jim toho dělati a prodávati brániece, a je jsú
o ty věci narkli. Tu my . . slysevie . . . Zaloby . . vypovédénie mezi nimi
jsme učinili :
Najprve přikazujíce kabátníkóm, . . aby kabáty barchanové bielé i černé,
kožené i cvilinkové vedle obyčeje starodávnieho, kterýž jsú za slavné paměti krále
Václava a prvé předkové jich zachovávali, dělali a ty svobodně po tarmarce pro-
dávali, než kabátóv ferštatových, pokušinových, duplharasových a z jiných takových
věcí, těch kabátníci dělati ani prodávati nemají než toliko v jarmarky; neb tu svo-
body požiti mají; jinak jestliže by jiné časy kromě jarmarku takové věci po tar-
marce prodávali a nosili a v tom byli od starších řemesla krajčovského nalezeni,
má jim pobráno všechno to býti vedle práva starodávnieho a obráceno, jakož práva
káží. Také kabátníci nemají žádnému kabátcóv zakazovaných šíti ani z těch věcí,
kteréž by lidé sobě skúpiece k nim přinesli, dělati, než toliko sami krajčieři.
Dále jsme vyřkli a vypověděli, aby žádní súkenníci, kteříž sami sukna dělají
a rúcho z takových suken krájejíc šijí a po tarmarciech prodávají, žádného tako-
vého rúcha sami aby nekrájeli ani šili, než krajčieťóm je krájeti a šíti dávali: a oni
krajčieři aby štupené a postřižené sukno krájeli a rúcha z nich dělali, a starší ře-
